Argumentační fauly, které apelují na chybné či falešné premisy v uvažování pomocí emocí. Tyto fauly jsou silně manipulativní a často úspěšné jednoduše z toho důvodu, že emoce jsou relativně univerzální a na všechny mají určitý vliv. Emoce v tomto případě hrají v logických premisách argumentů klíčovou roli. Svým způsobem tyto fauly logický vzorec pořád mají, jen je jeho závěr neplatný a manipulativní.
Zřídka kdy se stává, aby apel na emoce použil mluvčí omylem, ale stát se to samozřejmě může. Zvlášť v případech, kdy mluvčí sám tuto emoci pociťuje – pokud má sám strach, může apelovat na strach u ostatních, protože jemu samotnému připadá takový apel jako smysluplný, i když není. Pokud se totiž někdo bojí létat, neznamená to automaticky, že létat je špatné (nebo nebezpečné) a měli bychom tak všichni přestat cestovat.
Jedná se také o fauly, které jsou typické pro propagandu totalitních režimů. V politice je možné na ně narazit u témat přirozeně vzbuzujících emoce, ale také v případě nedostatku důkazů, kdy se pak politici uchylují k apelům na emoce, místo aby argumentovali konkrétními fakty.
APEL NA ZÁŠŤ
Mluvčí tvrdí, že argumenty oponenta jsou špatní či nepravdivé, protože proti němu existují pocity zášti (popřípadě má špatnou pověst).
APEL NA POSMĚCH
Mluvčí neprezentuje žádný vlastní argument. Místo toho prezentuje oponentův argument tak, aby působil absurdně.
APEL NA SOUCIT
Mluvčí se snaží získat podporu pro svůj argument tím, že zneužívá oponentova pocitu viny a jeho soucitu.
APEL NA PŘÍRODU
Mluvčí uvádí, že něco je správné, protože je to „přirozené“, popřípadě špatné, protože to je „nepřirozené“.
APEL NA LICHOTKY
Mluvčí používá irelevantní lichotky, aby si získal publikum na svoji stranu, nebo spolu s lichotkami podsunul argument, který spolu s nimi bude akceptován.
APEL NA STRACH
Mluvčí tvrdí, že cokoliv strašidelné je automaticky špatné, nebo se snaží získat podporu pro svůj argument tvrzením, které vyvolává strach z alternativy.
APEL NA DŮSLEDKY
Mluvčí uvádí, že důsledky, které z hypotézy plynou, jsou natolik nepřijatelné, že musí být mylná.
APEL NA NORMALITU
Mluvčí uvádí, že něco je správné, protože je to „normální“, popřípadě špatné, protože to je „nenormální“.
