Mluvčí uvádí, že něco je správné, protože je to „přirozené“, popřípadě špatné, protože to je „nepřirozené“.
Jedná se o faul, protože přirozenost a správnost mezi sebou nemají žádný vztah. Může se tedy jednat o irelevantní názor, nikoliv o fakt. Jako u ostatních faulů i zde je důležité, že mluvčí vynechává další argumentaci a argumentuje pouze na základě premisy.
Často jde navíc o extrémně zjednodušený výklad pojmu „přirozený“, který vychází z rozdělení přírody a civilizace. Může se tedy v podstatě jednat o formu Falešného dilema – to je faul, který dává na výběr pouze dvě protikladné možnosti a úmyslně zamlčuje existenci různých dalších (a často komplexních) alternativ. Logická premisa tohoto faulu je ale chybná i proto, že, pokud obecně vycházíme z tohoto rozdělení, tak je velice snadno vyvratitelná. Stačí poukázat na existenci věcí, které jsou například jedovaté nebo nebezpečné a zároveň jsou dle této definice „přirozené“.
Apel na přírodu je tedy v podstatě tvrzení, které se opírá o premisu, že „nepřirozené“ věci jsou špatné a „přirozené“ věci dobré. Problém spočívá v tom, že:
a) neexistuje důvod myslet si, že jen proto, že je něco „přirozené“, to musí být automaticky dobré,
b) neexistuje nic, co by byť jen vzdáleně připomínalo obecně přijímanou definici slova „přirozený“.
V určitých kontextech, zejména filozofických, kde je souvislost mezi „přirozený“ a „dobrý“ předem vysvětlena a pojem „přirozený“ definován, se o manipulaci nejedná. To se však ve většině případů všedních diskuzí neděje. Co tedy lidé myslí, když užívají slovo „přirozený“, může být založeno na dojmu, a jak známo, dojmy jsou čistě osobní věc. Užívání slova „přirozený“ takovým způsobem je tak spíše manipulativní prezentací vlastního pocitu jako objektivní vlastnosti.
Je zde také problém negace. „Přirozený“ je sice citově reativně neutrální slovo, „nepřirozený“ má ale velmi silně negativní konotaci. Tato asymetrie má ten důsledek, že je negací možné obcházet přímý útok na některé skupiny lidí. Pokud označíme heterosexualitu za „přirozenou“, nenápadně označíme homosexualitu za „nepřirozenou“, čímž ji nenápadně označíme za špatnou.
Proto jsou jakékoli debaty na téma přirozenosti či nepřirozenosti homosexuality, očkování, antikoncepce či užívání psychotropních látek z podstaty věci bezpředmětné. Přirozenost či nepřirozenost těchto věcí je projektovaným osobním pocitem a nemá souvislost s jejich reálnými morálními, společenskými či zdravotními dopady.
Logický model
Vše, co je přirozené, je správné.
X je přirozené,
správné je tedy X.
Vše, co je nepřirozené, je špatné.
Y je nepřirozené,
Y je tedy špatné.
Příklady
„Být gay je nepřirozené. Proč bychom jim tedy měli dávat další práva?“
- Zde dochází k situaci, kdy sám mluvčí a priori definuje, co je přirozené a co ne, a pak na základě toho argumentuje do kruhu. Jedná se o dva fauly v jednom. „Přirozenost“ zde slouží jako podprahový signál pro posluchače.
„Nemyslím si, že cokoliv přirozeného pro nás může být špatné. My jsme lidé a slunce je slunce… Jak by pro nás mohlo být špatné?“ (Gwyneth Paltrow, 2013)
- Herečka chybně argumentuje pro pozitiva slunce pro člověka jeho „přirozeností“.
