Mluvčí používá irelevantní lichotky, aby si získal publikum na svoji stranu, nebo spolu s lichotkami podsunul argument, který spolu s nimi bude akceptován.
Jedná se o manipulativní faul a zřídkakdy se může v diskuzi objevit omylem. Podobně jako většina ostatních faulů z kategorie Důraz na emoce je i tento faul silně manipulativní. Často jde o relativně nenápadné rétorické vsuvky, které mají za účel nejen vmanipulovat oponenta do bezvýchodné situace, ale také si získat publikum na svoji stranu.
Absolutně nejzákladnější varianta tohoto faulu zní: „Každý inteligentní člověk se mnou musí souhlasit.“
Apel na lichotky tímto vytváří i tzv. Falešné dilema – faul, ve kterém mluvčí prezentuje dvě protikladné možnosti a nedává žádný prostor pro alternativy. V tomto případě jsou dvě možnosti souhlas s mluvčím, nebo uznání toho, že nejsme inteligentní. Oponent tak, aby mohl odmítnout argument, musí odmítnout i lichotku.
Manipulativní technika
Apel na lichotky ale nemusí být nutně pouze argumentačním faulem, který vytváře jasně identifikovatelnou premisu (viz logický model). Může se jednat i o manipulativní techniku, která využívá různé nuance k tomu, aby si mluvčí získal publikum na svou stranu, nebo například někoho dalšího přesvědčil, aby udělal, co po něm mluvčí chce. To může ilustrovat například věta: „Měl bys do té temné uličky jít jako první, jsi mnohem silnější a umíš se prát.“
Jako manipulace fungují apely na emoce dobře v různých kombinacích. Zkušený manipulátor pak může využívat střídavě například Apelu na strach a následně Apelu na lichotky. Strach může relativně snadno způsobit, že se nám různé situace začnou jevit jako bezvýchodné (určitou roli v tom hraje i hormon kortizol). Pokud nás do takové situace někdo v manipuluje a následně nám východisko nabídne společně s lichotkou, naše tendence takové východisko přijmout se může rapidně zvýšit.
Logický model
Pokud je posluchač inteligentní, tak bude souhlasit se správností X.
Posluchač je toho názoru, že je inteligentní.
X je tedy správně.
Místo „inteligentní“ lze dosadit „svědomitý“, „dobrý“, „schopný“, „inteligentní“, „vlastenecký“…
Příklad
„Inteligentní čtenáři samozřejmě poznají faul, jako je tento, když ho vidí.“
- Podsunutí komplimentu týkajícího se inteligence pomáhá ve čtenáři vyvolat dojem, že rozumí problematice, a tím pádem ho přetáhnout na stranu autora.
- Vytváří premisu, kdy pokud je čtenář chytrý, tak bude souhlasit s tím, že se jedná o faul. Což je faul.
„Čeští občané nejsou hloupí, protože volí mě.“
- Mluvčí nenápadně dělí občany do dvou kategorií – na ty chytré, kteří ho volí, a na ty, kteří třeba chytří nejsou.
- Vytváří premisu, kdy pokud je někdo chytrý, tak volí právě jeho.
