Mluvčí uvádí, že argument je pravdivý či lživý, protože on pevně věří, že je.
Jedná se o faul, protože obchází užití faktů a důkazů. Místo toho se mluvčí uchyluje k výraznému relativismu a tedy tomu, co je pro něj potěšující.
Apel na důsledky je tomuto faulu podobný. Na rozdíl od Zbožného přání ale vyvrací pravdivost tím, že důsledky by byly nepřijatelné.
Tento argumentační faul vychází z několika různých zkreslení ve zpracování informací. Jde primárně o rozhodnutí ignorovat nebezpečné či nepříjemné informace (Pštrosí efekt) a tendenci zpětně potvrzovat správnost svých rozhodnutí (Efekt podpory zvoleného). Specificky v tomto případě navíc fakta nahrazuje víra v pravdivost argumentu, tedy jde o silné zkreslení tzv. Pravdivostním relativismem.
Pravdivostní relativismus umožňuje jedinci úplně obejít snadno dostupná a zjevná fakta, která jsou v rozporu s jeho pohledem na svět, takže jej nemusí měnit. Toto zkreslení bývá často emočně velmi podkresleno. Někteří lidé mohou například relativizovat vědu s odůvodněním, že věda je stejně platnou interpretací reality jako mytologie nebo ezoterika. Dalším projevem tohoto zkreslení jsou různé představy o tom, jakým způsobem naše vědomí ovlivňuje realitu kolem nás, a podobně.
Tento konkrétní argumentační faul tedy relativizuje objektivní fakta na základě víry.
Logický model
Mluvčí pevně věří, že X je pravda. X je tedy pravda.
Příklady
„Přece by nelhal. Je to náš prezident.“
Důvěra mluvčího v prezidentovu slušnost nemá spojitost s jeho pravdomluvností.
„Tentokrát to vyjde, už fakt potřebuju vyhrát.“
Výhra nebo prohra nemá (přímou) spojitost s potřebou na ni vázanou.
Našli jste tento faul, kterého se veřejně dopustil ústavní činitel nebo veřejně známá osobnost? Vyplňte tento stručný formulář a pomozte nám ho uvést na Bezfaulu.net.
