Pravdivostní relativismus

Pravdivostní relativismus

Další názvy

  • Faktuální relativizmus
  • Subjektivizace

Kategorizace

Odmítnutí konceptu objektivní pravdy.

Pravdivostní relativismus je v kontextu kognitivních zkreslení obecně aplikovaný předpoklad, že odpověď na otázku „Je X pravda?“, případně „do jaké míry je X pravda?“ je vždy subjektivní.

Jinými slovy je to představa, že „každý má tu svoji pravdu“.

Jak může zkreslit informace

V kontextu pouze tohoto textu lze volně zaměňovat pojem „absolutní“ za „objektivní“ a „relativní“ za „subjektivní“.

Pravdivostní relativismus umožňuje jedinci úplně obejít snadno dostupná a zjevná fakta, která jsou v rozporu s jeho pohledem na svět, takže jej nemusí měnit. Toto zkreslení bývá často emočně velmi podkresleno. Někteří lidé mohou například relativizovat vědu s odůvodněním, že věda je stejně platnou interpretací reality jako mytologie nebo ezoterika. Dalším projevem tohoto zkreslení jsou různé představy o tom, jakým způsobem naše vědomí ovlivňuje realitu kolem nás, a podobně. Nebo se může projevovat výroky typu, že něco „zní pravdivě“, i když prokazatelně není.

Toto zkreslení se samozřejmě netýká témat, která jsou subjektivní z podstaty věci:

„A to je zase vedro…“, například, je sice popis reality, ale je vztažený na osobu mluvčího, nikoliv na něco objektivního. Tento vztah je zastoupen slovem „vedro“, které označuje pocit.

„Venku je 35°C“ je vztažené na měřitelný, fyzikální, vyvratitelný jev, a jedná se tudíž o faktické tvrzení.

Například rakovina je stejně tak ověřitelným faktem a nikoliv stavem mysli. Důsledně rozlišovat subjektivitu a objektivitu může být v některých případech obtížné, ale lidská tendence přemrštěně rychle nálepkovat věci jako subjektivní je základním kamenem tohoto faulu. Z logického hlediska jsou s faktuálním relativismem dva hlavní problémy:

1) Relativismus je nevyvratitelný:

Jakmile je něco nevyvratitelné, je nesmyslné o tom čestně diskutovat. Cokoliv interpretovaného relativisticky začne být také nevyvratitelné.

2) Relativismus je kontradiktorní:

a. Pokud je relativismus univerzální, tak je jakýkoli názor a pohled stejně platný. Což znamená, že názor, že absolutní pravda existuje, je platný. Ale pokud je platný názor, že absolutní pravda existuje, tak je univerzální relativismus neplatný.

b.
Předpokládejme tedy, že absolutní pravda je z tohoto pravidla výjimkou. Tvrzení „absolutní pravda neexistuje“ tedy není relativním; pakliže není relativním, pak je tedy tvrzením absolutním; a pakliže je tvrzením absolutním, znamená to, že absolutní pravdou je, že absolutní pravda neexistuje. Tento výrok je kontradikce.

Příklady

Kognitivní zkreslení velmi často používané nejrůznějšími šarlatány, kteří mohou například tvrdit, že fyzická nemoc, tj. nějaký objektivně existující tělesný problém, je nějakým způsobem stav mysli. Jedná se tudíž o zkreslení velmi nebezpečné.

Za další příklad je možné brát jakoukoli černou propagandu ze strany jakéhokoli totalitního režimu. Neustálé lhaní totiž nemá za následek jen to, že populace věří něčemu, co není pravda – začne se totiž šířit relativismus ve formě nihilistické představy, že pravda neexistuje, případně ve slabší verzi ve formě názoru, že pravda existuje, ale nelze se jí dobrat.

Věta: já vím, že to není pravda, ale dává mi to smysl.

Které fauly vychází z tohoto zkreslení

Relativistův faul – Pokud odmítám absolutní pravdu, může být argument mého oponenta jinou platnost pro mě i pro něj.
Apel na názor – Můj názor má stejnou hodnotu jako fakta někoho jiného – fakta jsou totiž relativní, stejně jako názory.
Důkaz svobodou – Argumentace proti mně je argumentací nespravedlivou, neboť skutečnost, že ty máš pravdu, automaticky neznamená, že já pravdu nemám.
Apel na důsledky – Pokud je pravda relativní, mohu si vybrat, co je pravda a co ne. Vybírám si tudíž to, co pro mě nemá nepříjemné následky.
Apel na soucit – Je amorální mít názor, který někoho uráží nebo někomu ubližuje. Vždyť pravda může být cokoli, tak proč si nevybrat neškodný názor?
Pálení čarodějnic – Moje vědomí utváří realitu, tudíž jestli něco mému vědomí uniká, nemůže to být pravda.
Apel na lid – Vědomí má velkou moc. Když si něco myslí dostatečně velké množství lidí, stane se jejich myšlenka realitou.
Apel na přírodu – Argument, který je proti mně předložen, je nepravdivý, protože mně subjektivně připadá nepřirozený.
Nevyvratitelnost – Falzifikace je založena na objektivních důkazech. Nic objektivního ale není, tudíž Nevyvratitelnost není faul.

Hledáte něco jiného?