Rozhodnutí ignorovat nebezpečné či nepříjemné informace.
Neboli strkat hlavu do písku. Jedná se o zkreslení, které se v debatě může projevit přesouváním důkazního břemene. Podobné zkreslení na podvědomé úrovni naznačují i studie řeči těla v každodenní osobní komunikaci. Projevuje se typickým založením paží na hrudi, porušování očního kontaktu a tendence opouštět nepříjemné konverzace, aniž by byly řádně zakončeny.
Z tohoto zkreslení vychází také neslavný fenomén prokrastinace. Ta totiž, dle některých studií, vychází z negativních pocitů ohledně možného selhání a lidé se tak uchylují k ignorování všech svých úkolů například z toho důvodu, že jich mají příliš mnoho a nemohou je stihnout všechny, než aby se je stihnout pokusili a selhali.
Jak může zkreslit informace
Pokud během diskuze prezentuje jedna strana důkazy, které jsou druhé straně nepříjemné, dotyčný se může rozhodnout je nepřijmout. Při reprodukci informací může jeden z článků nepříjemné informace zamlčet a změnit tak význam zprávy.
Původ
V roce 2006 vyšel v Journal of Business článek „The Ostrich Effect“ and the Relationship between the Liquidity and the Yields of Financial Assets, který popisoval tendence kontrolovat stav svého účtu, pokud je na něm k dispozici málo prostředků, méně často, než když je na něm prostředků dost. Podobně zřídka lidé kontrolují své investice, pokud se trhu právě dlouhodobě nedaří. Existují ale studie kritické vůči tomuto nálezu, které tvrdí, že neexistuje jasně prokazatelné spojení.
