Neschopnost uvědomit si a rozpoznat vliv zkreslení na sebe sama.
Neschopnost poznat vlastní chybné myšlení je zkreslením samo o sobě. Zpravidla si lidé všímají kognitivních zkreslení a argumentačních faulů více u ostatních, než u sebe. V rámci tohoto zkreslení je pak možné, že dotyčný vyvádí chybné závěry o svém přesvědčení, které považuje za bezchybné, správné a objektivní.
Může být vlivem silného sebepotvrzování a pocitu vlastní dobroty, neomylnosti apod.
Jak může zkreslit informace
Může zkreslit vnímání informací stejným způsobem jako všechny ostatní jednotlivá kognitivní zkreslení.
Historie
Emily Pronin v roce 2002 provedla výzkum, ve kterém měli studenti na Stanfordově univerzitě porovnat vliv kognitivních zkreslení na sebe a na „průměrného Američana“. Výsledkem bylo přesvědčení jednotlivců, že na ně kognitivní zkreslení nemají takový vliv jako na ostatní.
