Slaměné panáky Andreje Babiše a Ivana Bartoše v Otázkách Václava Moravce

Report

Otázky Václava Moravce na téma Vondráčkova cesta do Ruska, výsledky komunálních voleb a celková politická situace v ČR v kontextu vlády ANO s Andrejem Babišem a Ivanem Bartošem se neobešla bez faulů. Málokdy se stává, aby se diskuze obešla bez faulů kompletně, obzvláště v případě, kdy spolu diskutují dva političtí lídři. Celková diskuzní úroveň byla ale nízká, zejména Václav Moravec a Andrej Babiš měli neustálou tendenci se překřikovat. Z toho důvodu se rozhodujeme Václavu Moravci neudělit žádnou kartu i přes příkladný pokus o upozornění na faul; Andrej Babiš za svou tendenci v první polovině Apelovat na lid a v druhé polovině zejména za Slaměného panáka a použití dokonce Obvinění redundancí. Protože Ivan Bartoš fauloval podstatně méně, udělujeme mu jen žlutou kartu.

MORAVEC: „Nemůže jet do Ruska ministr zdravotnictví, kterému to přísluší?“
BABIŠ: „Cesta byla schválená organizačním výborem. Cestu inicioval pan poslanec ODS. Já to podporuji. Včera jsem hodinu hovořil s paní prof. Adámkovou, která je předsedkyní zdravotnického výboru. Nebyli jsme tam deset let. Přece musíme hovořit s Ruskem.
(04:25)

• Falešná stopa

• Mluvčí odpovídá na celou řadu otázku, žádná z jeho odpovědí nicméně neodpovídá na otázku položenou moderátorem. Otázka vhodnosti pana Vondráčka oproti ministru zdravotnictví je zcela jiná než otázka toho, kdo cestu schválil, kdo ji inicioval, jestli ji premiér podporuje, s kým včera hovořil, jak dlouho takovou cestu Česká republika nepodnikla a jestli je nutné hovořit s Ruskem.

„My nemůžeme ignorovat Rusko, které je členem Bezpečnostní rady OSN, a hráje významnou roli v bezpečnosti Sýrie, tak my jediní na světě budeme zpochybňovat její existenci?“ (Babiš, 12:19)

• Slaměný panák

• Předseda vlády argumentuje proti zpochybňování Ruska, i když argument pro takové zpochybňování v kontextu diskuze vůbec nepadl. Argumentuje tedy proti vlastnímu konstruktu a tím pádem samozřejmě „vyhrává“. Všichni kritici této cesty, ať už přítomní nebo citovaní, však nikdy neřekli nic ve smyslu, že existenci Ruska zpochybňují.

BABIŠ: „A všichni [do Ruska] choděj.“
MORAVEC: „To je důležité, co jste řekl.[Na fotografii] je místopředseda Bundestagu, není to předseda.
BABIŠ: „Ježišmarja, dobře, tak já si myslím, že se chytáme za slovíčka.“ (16:12)

• Apel na lid
• Sloučení společnou vlastnosti

• Premiér opakovaně argumentuje přítomností zástupců jiných zemí na podobných cestách do Ruska. Jejich přítomnost ale nemá nic společného s tím, jestli je taková cesta v kontextu zahraniční politiky České republiky přijatelná, nebo není.
• Mluvčí též označuje moderátorovu vložku, že místopředseda a předseda Bundestagu jsou dvě rozdílné funkce, za „chytání za slovíčka“, čímž označuje rozdíl mezi těmito funkcemi za irelevantní a tyto dva pojmy tedy chybně slučuje, přestože rozdíly mezi těmito funkcemi jsou podstatně větší než nominální titul. Pokud tímto chce premiér říci, že v daném kontextu je rozdíl mezi těmito funkcemi irelevantní, měl by toto stanovisko obhájit, což nečiní.

„Byl tam předseda nizozemského Senátu […] podle Nizozemců jim Rusko sestřelilo letadlo.“ (Babiš, 16:50)

• Apel na lid

• Premiér se opakovaně dopouští téhož faulu jako v minulé citaci.

Pokud jde i o to partnerství, tak bych čekal, že prvně za ní bude od ruských diplomatů nějaká finální omluva ve věci Novičok, že bude prostě nějaká kritika na ruské dezinformační servery, které prokazatelně jsou ruské.“ (Bartoš, 20:51)

• Důkazní břemeno

• Mluvčí necituje žádnou faktickou podporu pro tvrzení, že dezinformační servery jsou skutečně ruské. Stačilo by alespoň zmínit, jak se k takové informaci snadno dostat. Co je ale mnohem důležitější je skutečnost, že mluvčí vůbec nezmiňuje, které dezinformační servery jsou údajně ruské. Jestli všechny, je třeba to uvést a patřičně dokázat.

„Tady jsem ještě dohledal návštěvu předsedy Senátu Španělska, návštěvu amerických senátorů, mimochodem pan Hamáček se s Volodinem potkal v Soulu..“ (Andrej Babiš, 21:15)

• Apel na lid

• Mluvčí opět odkazuje na zástupce jiných zemí místo reálné obhajoby svého stanoviska.

„To nejsou argumenty, pan Bartoš u toho nebyl.“ (Babiš, 21:37)

• Ad hominem

• Mluvčí vychází z premisy, že platnost nějakého tvrzení má spojitost s mluvčím, který ho předkládá.
• Kdyby Bartoš byl v Rusku přítomen a v Otázkách Václava Moravce říkal přesně ty stejné námitky, staly by se zázračně platnými či pravdivými? Tento konkrétní případ faulu Ad hominem se od typického příkladu takového faulu mírně liší tím, že to není urážka.
• Stále je to nicméně argument napadající mluvčího a nikoliv to, co říká.

„Je protokol, nevím, jestli pan Bartoš zná protokol…“ (Babiš, 22:20)

• Obvinění redundancí

• Mluvčí nenápadně asociuje pana Bartoše s nekompetentností, v tomto případě s neznalostí protokolu, , že tvrdí, že neví, jestli pan Bartoš zná nebo nezná protokol. Problém je v tom, že kvůli kognitivnímu zkreslení zvanému Kotvení budou mít diváci tendenci asociovat pana Bartoše s neznalostí protokolu a z toho vyplývající nekompetentnosti i přesto, že mluvčí oponenta přímo neobvinil. Jedná se o těžce manipulativní faul. Pochybnost, jestli Bartoš zná nebo nezná protokol, by se totiž jinak vůbec neobjevila – a teď je tato otázka na stole.

MORAVEC: „Jste jako předseda vlády smířen s tím, že [šéf BIS Koudelka] nebude kvůli kritice prezidenta povýšen i teď za týden?“
BABIŠ: „Česká republika je svrchovaný stát. Suverénní stát. A já vystupuju jako reprezentant české vlády. Suverénně. Na Evropské radě, i na NATO. Vůči všem.
MORAVEC: „Jak to souvisí s povýšením… [je přerušen].“ (25:30)

• Falešná stopa

• Upozornění na faul

• Mluvčí na otázku ohledně povýšení šéfa BIS podává odpověď týkající se svrchovanosti České republiky.
• Moderátor si sice všímá faulu mluvčího a upozorňuje na něj, je však záhy přerušen.

Ta válka v tom Jemenu je, myslím, od roku 2014 nebo 2015 a je tam jenom v důsedku války 15 000 mrtvých, 50 000 mrtvých v rámci hladomoru […]“
(Bartoš, 35:13)

• Důkazní břemeno

• Mluvčí uvádí do diskuze ověřitelná fakta, která ale nejsou obecně známá, a nepřináší do diskuze žádný důkaz, že tomu tak skutečně je. Existuje ještě jeden aspekt tohoto faulu, který vždy připomínáme – uvádíme-li číslo, platí Důkazní břemeno dvojnásob.

MORAVEC: „[Cituje] ‚Korupce nebyla’…nemáme čas tady rozebírat Dopravní podnik a působení advokáta Hlíny…“
BABIŠ: „Neříkejte to, pane redaktore, protože neříkáte pravdu, protože pan Hlína, se kterém já jsem nesouhlasil, aby tam byl, měl výrazně nižší sazby advokátní a ať to tedy Dopravní podnik zveřejní…“ (47:30)

• Slaměný panák

• Mluvčí reaguje na moderátorovu poznámku, že není čas rozebírat kontroverzní kauzy týkající se členů strany mluvčího, jako kdyby k nim zaujal nějaké stanovisko. Moderátor však žádné stanovisko nezaujímá; jeho fiktivní stanovisko je konstruktem mluvčího, na který premiér poté útočí.

MORAVEC: „Pane premiére, proč odmítáte protikorupční zákony Pirátů a pak je v nějaké modifikované verzi jako vláda posíláte do Sněmovny?“
BABIŠ: „Za prvé, David Ondráčka pro mě není důvěryhodná osoba. To je člověk, který u nás usiloval o… [je přerušen]“ (50:27)

• Falešná stopa

• Mluvčí na otázku moderátora týkající se recyklace zákonů Pirátů vládou ANO podává odpověď týkající se důvěryhodnosti Davida Ondráčky. Předchozí zmínka o Ondráčkovi a následné intermezzo jeho pohledů týkajících se věcí ANO dodává této reakci určitý falešný nádech relevantnosti, ale s otázkou odpověď nemá nic společného.

„Hnutí ANO se staví na tom, že mají ‚odborníky‘, tudíž každý jiný, kdo něco navrhne, zejména Piráti, není odborník, nic nedokázal, ale pane premiére, mezi náma jsou lidi, kteří mají historii v praxi, mají historii v politice…“ (Bartoš, 57:03)

• Slaměný panák

• Mluvčí vkládá do úst vykonstruovaný argument celé straně a pak proti němu argumentuje. I kdyby ho vkládal do úst pouze oponentovi, ten nic v tomto smyslu v této diskuzi netvrdil. Tvrdil-li snad něco takového v minulosti, je třeba to doložit. V kontextu této diskuze lze dohledat tvrzení podobná tomuto konstruktu, vždy se od nich ale liší.

„Jaké koncepce? Každá ta firma má koncepci! O čem to mluví pan Bartoš? Vždyť on tomu vůbec nerozumí!“ (Babiš, 59:44)

• Ad hominem

• Mluvčí útočí na schopnost oponenta porozumět koncepcím vedení firem. Předpokládejme ale, že Bartoš těmto koncepcím skutečně nerozumí. Byly by jeho námitky, připomínky více, nebo méně platné,  kdyby jim rozuměl? Byly by platné stejně, protože předpokládaná (navíc nevyvratitelná/nedoložitelná) schopnost něco chápat nemá nic společného s platností jeho argumentů samotných.