Falešné přisuzování

Další názvy

Disattribution

Kategorizace

Úmyslné zasazení nějaké informace do kontextu, ve kterém původně nebyla.

Článek nebo příspěvek připisuje výrok, fotografii, video, nebo jinou informaci určité události, času, místu, nebo jakémukoliv kontextu, který tuto informaci ve skutečnosti vůbec neobsahuje. Může se jednat o dezinformaci, která je vytvořena na základě pravdivých informací. Nejčastějšími případy bývají nejasná videa a fotografie, ze kterých není snadno čitelné kdy a kde se odehrála situace, kterou zachycují. Následně je k tomuto videu nebo fotografii přisouzen falešný kontext.

Záleží na konkrétních jednotlivých případech nakolik je takové falešné přisouzení dezinformační. Pokud text tvrdí například „Toto se stalo včera v Brně!“, přičemž událost se ve skutečnosti odehrála před deseti lety v Argentině, pak bude míra dezinformační hodnoty vyšší, než kdyby se událost odehrála v Brně, ale před měsícem.

Výrok – může být přisouzen jinému autorovi, než je ten skutečný, nebo mohl být jednoduše vysloven v úplně jiné době a za jiných okolností. Ideálním příkladem je výrok personálního šéfa New York Times Johna Swintona, který koloval na jaře 2019. Swinton mimo jiné řekl, že „V současné době neexistuje nezávislý tisk.“ Problém je v tom, že „v současné době” ze Swintonova citátu není dnes, protože Swinton zemřel před 118 lety a citát se tak datuje nejspíš kolem roku 1880. V případě, že se jedná o kompletně vymyšlený výrok, jde o stále o Falešné přisuzování, ale už se jedná o mnohem horší provinění a často promyšlený dezinformační útok (často proti samotnému autorovi). Nositelem takové dezinformace nemusí být jen obrázek s citátem, ale i například video technologie „deep fake“.

Fotografie a video – typickým zkreslením informace, kterou nese video nebo fotografie, je v první řadě změna místa. Dezinformační útoky se od začátku tzv. uprchlické krize zintenzivněly v navozování dojmu bezprostředního nebezpečí. Tento pocit je často navozován tvrzením, že videa zachycující násilné výtržnosti se odehrávají v České republice, i když jsou ve skutečnosti z jiných (a mnohdy vzdálených) zemí. V druhé řadě jsou videa často přisuzovány času, ve kterém se ve skutečnosti vůbec neodehrály. Příkladem může být video sdílené během protestů Žlutých vest zachycující tančícího prezidenta Francie Macrona s popiskem „Macron tancuje, zatímco Francie trpí“ (mělo 5,7 milionů shlédnutí, 183 tisíc sdílení). Emanuel Macron ve skutečnosti tančil na summitu v Arménii, který je datován měsíc před protesty žlutých vest.

Anglický název Disattribution vychází z předpony dis- a slova attribution („přidělení“) stejně jako slovo disinformation („dezinformace“), přičemž předpona dis- (původně z latinského jazyka znamenala opak, nebo nedostatek něčeho) je v současné angličtině synonymem záporu not. Např. dishonest a not honest („neupřímný“) mají stejný význam. Tento faul navíc musí být úmyslný – pokud by se jednalo o chybu, předpona by byla mis- („chybné“, viz anglické mistake – chyba), tedy misattribution. Opět stejně jako v případě disinformation a misinformation, kdy dis- je úmyslné a mis- je chybné. Viz tento článek.)

Příklady

Migranti u Vltavy

Vydání pražského deníku, které hlásalo Migranti u Vltavy! mělo zvýšit povědomí o kolujících dezinformacích, je typickým příkladem tohoto faulu (v tomto případě úmyslným). Deník vydal tvrzení, že na fotografii je pražská Náplavka a v ní si vytvořili stanové městečko muslimští imigranti. Ve skutečnosti se ale jednalo o fotografii z Paříže, kde se stanové městečko o velikosti cca tří desítek stanů nachází. Nejde ale o nic nového, stany v Paříži už před uprchlickou krizí využívali lidé bez domova. Příklad tak ukazuje nosič pravdivé informace – fotografii z Paříže – která je ale falešně přisouzená na místo pražské Náplavky.

Masarykovo nádraží

V létě 2018 se po sociálních sítích šířilo video, které mělo údajně ukazovat přiliv 1500 migrantů na pražském Masarykově nádraží (stihlo nasbírat téměř 10 tisíc sdílení). Video bylo skutečné, nebylo nijak upravené, ale na místo Masarykova nádraží bylo falešně přisouzeno. (Tvrzení o migrantech také nebylo pravdivé.) Ve skutečnosti video ukazovalo přeplněné nádraží v anglickém Brightonu.

John Swinton

Výše zmíněný výrok personálního ředitele New York Times Johna Swintona o nezávislosti médií (Swinton mimo jiné řekl, že „V současné době neexistuje nezávislý tisk.“ Problém je v tom, že Swinton zemřel před 118 lety a citát se tak datuje nejspíš kolem roku 1880.) Na svém profilu ho publikoval mimo jiné i Petr Štěpánek, který k tomu také napsal: „Opravdu nevím, zdali to ten člověk fakt řekl, a ani nemám potřebu si to ověřovat. Proč? Protože, ať už je to jakkoli, je to pravda.“ Stalo se tak, že v Česku (citát sdílela i česká odnož ruské agentury Sputnik) kolovala slova o „současných médiích“, která byla ale vyřčena v roce 1880.

Gerard Lanvin

V roce 2018 koloval po sítích otevřený dopis spisovatele Gerarda Lanvina, který explicitně podporoval hnutí Žlutých vest a vymezoval se proti prezidentu Macronovi (příspěvek měl 251 tisíc sdílení, 6,4 milionů shlédnutí; za 48 hodin) Gerard Lanvin popřel, že by dopis napsal. Řekl, že se stal obětí krádeže identity.

Barack Obama - Deep fake

Technologie „deep fake“ umožňuje graficky dosadit něčí obličej do videa a animovat ho tak, aby video působilo, že daný člověk říká cokoliv, co si autor zamane. V podstatě jde o technologicky výrazně vyspělejší obdobu vymyšleného citátu, který autor jednoduše napíše a přidá k fotografii. Tato technologie se ale rychle zlepšuje a s její pomocí lze dnes vytvořit realističtější obličej, než je ten počítačově vytvořený ve filmu Mumie 2 s rozpočtem 98 milionů dolarů.

Na videu je vidět herec Jordan Peele, jak napodobuje hlas bývalého prezidenta USA Baracka Obamy, zatímco diváci vidí animovaný Obamův obličej. Nejedná se samozřejmě o dezinformaci, ale podobně jako u Pražského deníku jde o kampaň pro vytvoření větší povědomí o dezinformačních útocích.