Konfirmační zkreslení

Tendence soustředit se na informace, které potvrzují naše již existující názory.

Místo toho, abychom si utvořili názor na danou problematiku na základě všech existujících informací.

Jedná se o úmyslnou selekci a systematickou chybu v induktivním uvažování. Často je také spojena s tématy, které mají silný emocionální kontext. Lidé mají také často tendence interpretovat jako podporu pro svůj již existující názor do určité míry nejasné nebo nevyvratitelné důkazy. S tímto je spojená i selektivní paměť, jelikož se tato tendence projevuje v častějším zapamatování si spíše těch věcí, které jsou v souladu s našimi postoji a názory a zdroje informací si pak můžeme nevědomě vybírat na základě Konfirmačního zkreslení. Často bývá popisováno jako série automatických, neúmyslných kroků než vyloženě záměrné klamání (ať už sebe nebo ostatních).

S tímto zkreslením souvisí i různá další, například Kotvení. To se projevuje jako kladení důrazu na první dostupnou informaci k danému tématu. Dále z Konfirmačního zkreslení vychází argumentační faul Potvrzovací zkreslení, který je jeho manifestací v diskuzi – jde prakticky o stejnou věc, ale v tomto případě se jedná o to, jak informace zpracováváme, zatímco v případě faulů jde o práci s informacemi v diskuzi.

Jak může zkreslit informace

Konfirmační zkreslení je jedním z hlavních kognitivních zkreslení, které hrají roli v relativně snadném šíření dezinformací. Člověk může v rámci tohoto zkreslení podrobit informace mnohem menší faktické kontrole, protože souhlasí se závěrem, který z nich lze vyvodit. Pokud by s tímto závěrem nesouhlasil, mohl by naopak okamžitě jejich pravdivost a platnost zpochybnit. Tento selektivní přístup se může dostat až do natolik absurdních rovin, že vznikají výroky typu „Není to pravda, ale mohla by být.“ Psychologické pozadí tohoto výroku lze připsat právě konfirmačnímu zkreslení, popřípadě i rámování.

V dnešní informačně přehuštěné době je možné snadno vybrat například online média, která mají silně neobjektivní obsah a zastávají jen jeden výrazný názorový proud. Takové médium neposkytuje dostatek dostupných informací, aby závěry vyvozené na základě jeho zpravodajství mohly být platné. Tendence využívat jen tato média lze potom označit za Konfirmační zkreslení.

Příklady

Konfirmační zkreslení se může objevovat například v případech americké justice, kde porota rozhoduje o vině, či nevině obžalovaného. V různých experimentálních procesech vyšlo najevo, že porota si často utvoří názor už ze začátku a následně, když jsou postupně prezentovány důkazy, se porotci už jen utvrzují ve svém závěru.

Druhý hypotetický příklad můžeme ukázat na srovnání dvou číselných řad. Máme číselnou řadu 10-50 a druhou 20-40. Pokud bychom chtěli srovnat tyto číselné řady tak, že určíme, která z nich dosahuje na nejvyšší číslo, pak by bychom srovnávali 50 a 40. Toto rovnání jde ale zkreslit, protože řady obsahují i další čísla. Pokud by naším zájmem bylo informační zkreslení a chtěli bychom, aby nižší řada vypadala vyšší, pak jednoduše srovnáme číslo 40 s číslem 30 z první řady. Pádná námitka je, že toto není nejvyšší číslo řady. Typickou taktikou manipulátorů je ale dušování se, že přece číslo 30 je součástí řady 10-50, tak je možné ho srovnávat s jiným číslem z řady 20-40. Konfirmační zkreslení pak způsobilo, že manipulátor vybral úmyslně nižší číslo.

Podobně jako v číselné řadě i v tomto případě jde o srovnání „toho nejlepšího s tím nejhorším“.