Anonymní autor

Další názvy

Anonymous author

Kategorizace

Mediální faul
Formální

Autora textu není možné dohledat, ani zkontaktovat.

Pokud autor pod článkem není uveden, představuje to řadu problémů. Pokud autora nebo redakci není navíc možné nijak zkontaktovat, pak už jde o zásadní provinění proti novinářské a informační etice.

Čtenář musí mít možnost autora zkontaktovat, i když autor není nijak povinen se čtenářem komunikovat. Nejde ale jen o jméno autora pod článkem, některé weby používají pro své zpravodajství zkratky autorů. Nicméně dodržují pravidlo, že je možné redakci zkontaktovat například přes redakční email. Zpravodajské články navíc občas mají v kolonce autora uvedeno ČTK, což znamená, že zpráva je převzatá a jejím autorem je Česká tisková kancelář.

Transparentnost je důležitá především je v současné době, kdy je možné během pár minut a zdarma (nebo za relativně nízkou částku) založit vlastní web, jehož informace se následně mohou potenciálně dostat k milionům lidí. Úmyslnou netransparentnost (a různé kroky proti ní) je možné považovat za formální faul vůči samotným čtenářům a konzumentům informací, které web uvádí.

Některé amatérské blogy a tzv. alternativní weby občas přebírají texty, které se různě objevují po internetu. Může se stát, že z důvodu reprodukce textu se informace o původním autorovi během tohoto informačního procesu ztratí. Každý, kdo jakýkoliv text reprodukuje, je ale povinen autora adekvátní formou uvést. Vyžaduje to žurnalistická etika. V případě řetězových mailů, které jsou také často vytvářeny přebíráním textů nalezených online, je obvyklé, že se informace o autorovi ztratí. Stává se pak, že řetězový email doprovází informace typu „poslal mi kamarád“, které určitým způsobem nahrazují důvěryhodnost autora, protože lidé mají tendence svým přátelům věřit relativně bezvýhradně (viz Efekt svatozáře).

Anonymita autora navíc začne být problematická i v případech, kdy v textu používá anekdoty (nebo přímo Důkazy anekdotou) a vypráví v první osobě o událostech, které se údajně přihodily jemu, nebo nějakému jeho známému. Dále také v případech, kdy text na někoho útočí, ale nedává mu prostor vyjádřit se (viz Jednostrannost).

Samotné neuvedení autora samozřejmě nemůže nijak dokázat chybovost (nebo dezinformační hodnotu) článku. Nezle tedy říct, že nepodepsaný článek je automaticky dezinformační. Hovoří to ale jasně o celkové transparentnosti.

Příklady

Vedoucí kolotoče

Zakladatelem a nejčastějším (v současné době možná jediným) autorem webu Aeronet je osoba pod pseudonymem Vedoucí kolotoče. Několik novinářů se Vedoucího kolotoče v minulosti pokoušelo neúspěšně kontaktovat. Jeho záměr zůstat anonymní je v tomto případě ideálním příkladem tohoto faulu. Bezpečnostní informační služba označila v roce 2014 ve svých zprávách Aeronet za zdroj nebezpečné ruské propagandy. „Prvořadým úkolem propagandy režimů s mocenskými ambicemi je vrážet klín, rozdělovat a štěpit. Pomlouvat instituce a vlády, vytvářet chaos a destabilizovat,“ řekl tehdejší mluvčí BIS Jan Šubert. Ministerstvo vnitra ČR vede Aeronet na seznamu webových stránek šířících dezinformace.

Dvojice Ondřej Kundra (Respekt) a Aneta Snopová (Česká televize) uvádí, že původním pseudonymem Vedoucího kolotoče bylo dříve jméno Dylan D’Angelo, který na Aeronetu používal, když stránka fungovala jako technologicky zaměřené fórum.

„Kdo se pod tímto pseudonymem skrývá, jeho čtenáře nezajímá. My jsme se to pokusili zjistit už před dvěma lety a odhalili jsme záhadný příběh jistého Marka Pešla, který se o politiku v minulosti nikdy nezajímal, zato měl na krku statisícové dluhy. Nikdy jsme se mu nemohli podívat do tváře, na místě, kde se měl vyskytovat, už nebyl.“ (Aneta Snopová, Reportéři ČT)

Sám Vedoucí kolotoče o sobě tvrdí, že tento pseudonym používá už delší dobu – v diskuzích například webu iDNES je možné dohledat komentáře v letech 2008-2014 s tímto jménem, kde se autor vyjadřuje právě k různým technologickým tématům nebo počítačovým hrám.

Všechny neověřitelné spekulace, které autor na webu uvádí, tak není možné s ním jakkoliv probrat, nebo se vůbec dopátrat, kdo je tedy zdrojem těchto informací.

Zastavme zloděje

Relativně nový web na české dezinformační scéně (vznikl v létě 2018) je web s názvem Zastavme zloděje. Nejdříve se soustředil výhradně na různé politické i nepolitické kauzy, které označloval za „korupční“ a držel si dojem, že se web snaží bojovat proti zlodějům. V poslední době se web prezentuje více jako aktivisticky založený provládní web a silně se vymezuje proti aktivitám iniciativy Milion chvilek pro demokracii a jakýmkoliv kritikům Miloše Zemana a Andreje Babiše. Za webem stojí člověk pod jménem Peter Cimerman, jehož profil na Facebooku je vytvořen tak, aby působil autentickým dojmem, ale jeho fotografie jsou falešné (ukradené z různých webů, fotobank apod.) Sám Cimerman pak na Facebooku sdílí články webu do různých skupin – často silně proruských (Chceme pryč z NATO, Rusko je náš největší přítel atd.). Také pod příspěvky píše nevybíravé komentáře, kritiky Zemana a Babiše často označuje za „zmrdy, kurvy“ apod. Druhým admin stránky je falešný profil Peter Mojžiš.

Samotného Cimermana ale není možné dohledat (na uvedené adrese se nenachází) a žádný autor, ani struktura vlastnictví či redakce nikde na webu není uvedena. Web také často slovo od slova kopíruje články českých médií, jako je Blesk, Novinky, Seznam Zprávy atd., ke kterým často přidá nějaké spekulativní tvrzení nebo šokující titulek, opět bez jakéhokoliv uvedení autora.

AC24

Web AC24, který se označuje za nezávislé zpravodajství má podobně jako některá média pod svým článkem podepsanou „redakci“. Nicméně redakce AC24 nejde na webu dohledat a nejde ani zkontaktovat. V zápatí web sice uvádí údaje o společnosti AC24, s.r.o., to ale neposkytuje žádné informace o autorství článků, ani struktuře redakce.