Kladení důrazu na první dostupnou informaci.
Jedná se o mentální zkratku, která se projevuje tím, že dotyčný přikládá vyšší význam první informaci (tzv. kotva), která se mu k danému tématu naskytla. Taková první informace je zpravidla snadno zapamatovatelná a toto zkreslení funguje na principu selektivní paměti (podobně jako Konfirmační zkreslení), jelikož lidé mají tendence přikládat vyšší význam věcem, které si snadno zapamatovali.
Kotvení je velice podobné Heuristice dostupnosti. Obě zkreslení mohou vést k iracionálnímu rozhodování. Zatímco Kotvení ale klade přehnaný důraz na první informaci, zkreslení Heuristiky dostupnosti spočívá v přeceňování dostupných informací (např. na základě dokazování anekdotou).
Jak může zkreslit informace
Toto kognitivní zkreslení je jedním z hlavních důvodů, proč mají lidé tendence si pamatovat hoaxy a dezinformace jako pravdivé, i když byly následně (i několikrát) vyvráceny. Původní zprávu si člověk pamatuje mnohem lépe, než pozdější zmínku o tom, že byla nepravdivá. Z toho lze vyvodit i doporučení neuchylovat se k citování dezinformací i za účelem jejich vyvrácení. Americký lingvista George Lakoff dokonce uvádí, že ani samotná negace lži nezaručuje její vyvrácení v očích veřejnosti. Jako nejdůležitější v boji proti dezinformacím cituje roli médií v tzv. rámování. V rámci teorie tohoto zkreslení lze vyvracení jednotlivých dezinformací považovat dokonce za neefektivní.
Příklady
Příkladů tohoto zkreslení je kolem nás nespočet. Obchodníci mohou Kotvení využít tak, že jako první cenu svého produktu uvedou silně nadsazenou částku, kterou poté sníží. Pomocí první informace tak rozšíří vaši představu, kam se až cena takového produktu může dostat a následně ji sníží na relativně nízkou částku – relativně vůči uměle vytvořenému spektru, tedy pravděpodobně stále poměrně vysokou.
