Mluvčí vynechá argumentaci a zaútočí místo toho na svého oponenta.
Může jít například o útok na jeho postoje, charakter nebo vlastnosti. Ve všech případech je tento útok irelevantní. Mluvčí si může od diskreditace oponenta slibovat právě i diskreditaci jeho argumentu.
Tento faul se v diskuzích objevuje velmi často. Možná je dokonce nejčastějším. Je nejen irelevantní, ale ani nepřináší žádné nové informace a narušuje diskuzi. Každý diskutující by měl být schopen vést diskuzi čestně, fakticky a bez osobních útoků. Jedná se o jeden z nejtěžších faulů, ne li o nejtěžší.
Ad hominem nemusí vždy nutně vytvářet explicitní premisu. Často se jedná i o jemné nuance, pejorativní oslovení, nebo jiné lexikální či stylistické maniuplace mající za účel diskreditaci oponenta a tím jeho argumentů.
Tento argumentační faul navíc často vytváří absurdní premisy. Pokud mluvčí útočí například na vzhled oponenta („Nějaká mánička mě tady nebude poučovat!“), tak vytváří premisu, že oponent nemůže mít pravdu, protože má dlouhé vlasy, takže čím kratší vlasy, tím pravdomluvnějším člověk je. Podobně to funguje i na základě věku („Jste mladej a nic nevíte o životě!“), kdy mluvčí dosazuje domnělou zkušenost získanou věkem na místo argumentace. Takže čím starší člověk je, tím platnější jeho argumenty jsou.
O faul se nemusí jednat v případech, kdy něčí osoba nevyhnutelně musí být tématem diskuze. Například něčí způsobilost pro vykonávání nějaké funkce nebo úřadu. V takovém případě by například věk a zkušenost mohly hrát roli, ale musela by argumentace objektivně tyto kvality zhodnotit, nikoliv vytvářet premisy na jejich základě.
Argumentace Ad hominem může mít různé specifické formy:
Útok na motiv útočí, jak název napovídá, na zainteresovanost svého oponenta
Tu quoque poukazuje na domnělé pokrytectví oponenta
Apel na věk uvádí, že oponent je příliš mladý/starý, čímž se snaží vyvrátit nebo odmítnout jeho argumentaci
Apel na zkušenost vychází z předpokladu, že mluvčí bez osobní zkušenosti s danou situací o ní nemá právo mluvit
Nelichotivá asociace vytváří spojení mezi oponentem nebo jeho argumentem a nějakým jiným argumentem, který má negativní konotace
Všechny typy Ad hominem se snaží vyvrátit oponentova stanoviska poukazováním na jeho charakterové vlastnosti. Nesou znaky odvádění pozornosti a jedná se o poměrně těžké provinění vůči pravidlům jakékoliv slušné a čestné diskuze.
Logický model
Oponent přináší do diskuze X
Oponentova vlastnost je Y X je špatně
Příklady
„Až se ten moderátor naučí mluvit, tak ať něco říká.“
Mluvčí naznačuje, že způsob, kterým moderátor vyslovuje slova nějak ovlivňuje jejich pravdivost.
Častý útok na moderátora Jindřicha Šídla.
Řečové vady oponenta nijak neovlivňují pravdivost jeho argumentů.
„Kolik je vám roků? […] Todle jako přece není možný, aby tady takovej chlapec říkal tyto věci jako.“ (Jarlosav Faltýnek, OVM 1.7.2018; čas 27:15)
Jaroslav Faltýnek (ANO) na adresu Jakuba Michálka (Piráti). Nelíbilo se mu, že Michálek vyjádřil důvěru v opodstatněnost trestního stíhání premiéra Andreje Babiše.
Faltýnek naznačuje, že věk jeho oponenta je relevantní pro diskuzi a následně na něj útočí.
Faul spočívá v tom, že pravdivost jakýchkoliv tvrzení Jakuba Michálka není nijak ovlivněna jeho věkem.
Našli jste tento faul, kterého se veřejně dopustil ústavní činitel nebo veřejně známá osobnost? Vyplňte tento stručný formulář a pomozte nám ho uvést na Bezfaulu.net.
