Mluvčí tvrdí, že oponentův argument je nepravdivý, protože oponent má osobní zájem na tom, aby byl pravdivý.
Tento faul může být poměrně absurdním, protože pochopitelně se v diskuzích bude často objevovat u diskutujících motivace, aby jimi předkládaná fakta byla pravdivá a jejich argumentace platná. Poukazovat na tuto motivaci je nejen zbytečné, ale jde možná o jeden z nejvíce irelevantních útoků. Nepřináší žádné nové informace a narušuje diskuzi.
Útok na motiv je specifickým typem argumentačního faulu Ad hominem. Podstata Ad hominem spočívá v tom, že mluvčí útočí na osobu oponenta nebo jeho charakterové vlastnosti (v tomto případě konkrétně na jeho zkušenosti), místo toho, aby se soustředil na jeho argumentaci a tedy na to, co říká. Mezi další typy Ad hominem patří:
- Tu quoque poukazuje na domnělé pokrytectví oponenta
- Apel na věk uvádí, že oponent je příliš mladý/starý, čímž se snaží vyvrátit nebo odmítnout jeho argumentaci
- Apel na zkušenost vychází z předpokladu, že mluvčí bez osobní zkušenosti s danou situací o ní nemá právo mluvit
Logický model
Oponent přináší do diskuze X.
Oponent má zájem, aby X bylo správně.
X je tedy špatně.
Příklady
Prodavač: „Ten nejdražší produkt je také nejlepší.“
Zákazník: „To je jasné, že řeknete, že je nejlepší, když se mi ho snažíte prodat.“
- Zákazník útočí na motiv prodavače a zpochybňuje tak jeho tvrzení.
- Skutečnost, že má prodavač zájem na tom prodat co nejdražší produkt sama o sobě neznamená, že nejdražší produkt není nejlepší.
