Václav Klaus ml. o manželství homosexuálů v Seznam Zprávách

Report

Ve Zprávách televize Seznam byl tentokrát hostem Václav Klaus mladší a odpovídal na otázky týkající se jeho členství v ODS, uzákonění homosexuálních svazků a některých jeho vyjádření na sociálních sítích. První polovina videa je faulů prosta, druhá je pak na fauly kromobyčejně bohatá. Na závěr je pak možné vidět, jaký způsobem lze faulovat i mimo faktickou diskuzi, v tomto případě v diskuzi týkající se hodnot mluvčího týkajících se komunikace s veřejností. Rádi bychom připomněli, že server Bez faulu se nezabývá faktickou stránkou výroků, pouze jejich férovostí, případně přítomností či absencí relevantních důkazů. Také je potřeba připomenout, že některé fauly se zde v témže kontextu a téměř ve stejné formě opakují několikrát – tyto jsou započítány, hodnoceny a citovány jako faul jeden. Václavu Klausovi udělujeme červenou kartu.

„Můj život ohrožují věci, které ničí tradice této společnosti a na čem je tato společnost založena.“ (7:00)

• Apel na tradici

• Mluví tvrdí, že uzákonění manželství homosexuálům je proti abstraktním tradicím a tudíž ohrožují jeho život. Nijak přitom nepopisuje, jakým způsobem tyto abstraktní tradic chrání jeho život a jakým reálným způsobem by jejich narušení jeho život ohrozilo.

„Já skutečně patřím k těm, kteří si myslí, že manželství je svazkem jednoho muže a jedné ženy, koneckonců to slovo „manželství“ je takto i etymologicky založeno, tato společnost na tom stojí tisíce let, a snaha takových těch politických homosexuálů všechno znivelizovat a prosazovat nějaké věci, po kterých ti skuteční homosexuálové příliš netouží, je prostě věc, která k ničemu dobrému nevede.“ (Klaus, 7:21)

• Apel na etymologii (Apel na tradici)

• Mluvčí vychází z předpokladu, že současný význam nějakého slova nutně musí být v souladu s jeho historickým původem – je-li tedy etymologií kombinace staročeských slov pro muže a pro ženu, musí tedy toto slovo nutně označovat pouze svazek muže a ženy. Pokud bychom se řídili touto logikou, bylo by třeba udělat následující věci:

• Slovem „slon“ označovat lva („slon“ je pravděpodobně z turkického *arslan – lev).
  Nevěřící lidé by neměli své děti pojmenovávat Teodor (z řeckého θέος, „bůh“, a δίδωμι, „dáti“ – Božidar), protože pakliže někdo nevěří v boha, kdo by mu syna tedy dal?
  Nenazývat Germánii Německem, protože většina německé populace umí mluvit, přestože jiným jazykem, protože slovo Němec je od slova „němý“.

• Jev, kdy slovo mění svůj význam v čase podle potřeby mluvčích, se nazývá sémantický drift a je všudypřítomným a věčným jazykovým jevem. Odkazovat se na historické významy slov je tedy nesmyslné.

• Žádný pravý Skot

• Mluvčí považuje jen ty homosexuály, kteří uzákonění homosexuálních svazků nepožadují, za „skutečné“. Vezmeme-li v úvahu pragmatickou stránku věci (v lingvistickém slova smyslu), lze předpokládat, že toto slovo mluvčí využívá k nějakému účelu.
• Dá se předpokládat, že účelem je vymezení homosexuálů „skutečných“, kteří manželství nepožadují, od ostatních, kteří jej nepožadují.
• Toto vede k prapodivnému závěru, že homosexuálové, kteří manželství požadují, nejsou skutečnými homosexuály.
• Tento závěr vytváří dojem, že názor homosexuálů požadujících manželství je druhořadý, neboť nejsou „skutečnými“ homosexuály, protože slovo „skutečný“ nese v tomto kontextu významnou pozitivní konotaci.

„A za druhé je to věc, která mě obtěžuje, spoustu homosexuálů jsem zaměstnával, spoustu mám rád, spoustu mám nerad, u některých nakupuji, ale skutečně nemám potřebu, aby mě někdo se svojí sexualitou jako otravoval […] Nevím, proč by o tom poslanci měli hlasovat a zabývat se tím, co si někdo dělá doma.“ (7:51)

• Slaměný panák

• Mluvčí prezentuje požadavek uzákonit manželské svazky homosexuálních partnerů jako „zabývání se tím, co si někdo dělá doma.“ Nikdo ovšem nepožaduje, aby se Poslanecká sněmovna něčím takovým zabývala – jde uzákonění manželství homosexuálních párů, což jako právní akt nevyžaduje, aby se někdo zabýval soukromou činností dospělých lidí.

• Apel na názor

• Poslanec tvrdí, že by se věc neměla v Poslanecké sněmovně ani projednávat, protože jeho samotného to obtěžuje.

Otázka: „Vás osobně v životě nějakým způsobem limituje snaha nějakých dvou lidí, aby se svazek nazýval jako rodina, jako manželství, nikoliv jako partnerství?“
Odpověď: „Ano, protože slovo rodina je od slova rodit, čili na to musí být tatínek a maminka.“ (8:08)

• Unáhlený závěr

• Velmi zvláštní případ faulu Unáhleného závěru na téměř akademické úrovni. Mluvčí předpokládá, že slovo „rodina“ je odvozeno od slova „rodit“ jen proto, že mají společný kořen. Je ale myslitelné, že slovo „rodit“ je naopak odvozeno od slova „rodina“, nebo že mají společný kořen, ale jsou obě odvozena od jiného, třetího slova, nebo že je podobnost slov náhodná.
  I pokud má Klaus ml. pravdu, faul spočívá v tom že ostatní eventuality nezohlednil. Mohl také své stanovisko doložit.

Otázka: Nazval jste [komentátora] slovem,které používá prezident, já ho nebudu ve vysílán opakovat [..] Proč by měl politik s lidmi takto vulgárně komunikovat?

Odpověď: [To slovo] používá pět miliónů českých mužů, proč zrovna prezident? Vy jste to slovo nikdy nepoužil? […] Já můžu komunikovat jakýmkoli způsobem, který uznám za vhodné. (10:10)

• Apel na lid

• Mluvčí obhajuje své vyjadřování tím, že se stejného prohřešku dopouští velké množství lidí. Pokud je ale nějaké chování nepřijatelné, je nepřijatelné i za situace, kdy se takto chová spousta lidí.

• Ad hominem (tu quoque)

• Tento faul nese prvky Obvinění redundancí. Mluvčí obhajuje své chování tím, že naznačuje že moderátor se chová – nebo někdy zachoval – stejně.

• Důkaz svobodou

• Poslanec obhajuje své vyjadřování irelevantní skutečností, že může komunikovat jakým způsobem uzná za vhodné tj. že mu nehrozí žádný kární postih. To je sice pravda, nikdo však netvrdí, že by měl být za uvedené chování jakkoli postihován.
• Takováto odpověď je faulem, neboť nepřímo označuje jakoukoli i slušnou kritiku vyjadřování za narušování svobody slova.

• Tato série faulů je zajímavá tím, že je naprosto zbytečná. Mluvčí mohl uvést „ano, takové vyjadřování je pro mě zcela přijatelné“, což je v této situaci férová odpověď, protože se nejedná o diskuzi týkající se faktů, nýbrž osobních hodnot. Místo toho se poslanec uchyluje k manipulaci.