Fauly Andreje Babiše a Miloše Zemana u příležitosti 28. října

Report

V historicky vůbec prvním televizním rozhovoru předsedy vlády Andreje Babiše a prezidenta republiky Milošem Zemanem u příležitosti založení Československa se argumentovalo o tématech jako vztah jednotlivých účastníků k Rusku a Evropské Unii, vize pro Českou republiku a hrdinství. Rozhovor je relativně dlouhý a je k dispozici v MP3, v textové formě i ve formě videa na stránkách ČT24. Prezident se dopustil několika faulů, premiér jednoho.

„Aby se ušetřil proud, tak vysavače mají mít nějaký limitovaný výkon. Paní Witowská, nevím, jak vy, já na chalupě na Vysočině vysávám. Kdybych měl vysavač s nízkým výkonem, tak budu vysávat koberec dvakrát za sebou a díky tomu spotřebuji minimálně tolik elektřiny jako s jedním silným vysavačem.“ (Miloš Zeman)

• Apel na názor

• Mluvčí nedokládá tvrzení, že s limitem na výkon vysavačů bude muset vysávat dvakrát tolik, ničím jiným, než svou představou, v tomto případě vyjádřenou budoucím časem.
• Kdyby mluvčí argumentoval příkonem svého nynějšího vysavače, vyjádřeném v kilowattech, a příkonem vysavače vyhovujícího směrnici, též vyjádřeném v kilowattech, a v tomto kontextu srovnal reálné sání vysavače nynějšího s hypotetickým sáním vysavače vyhovujícího směrnici, jednalo by se o platný podklad pro argument.
• I v takovém případě by ale mluvčí musel uvést, proč lze zrovna tento princip aplikovat na vysavače obecně, jinak by se jednalo o Důkaz anekdotou.

„Paní Witowská, Afghánistán je jeden z nejbohatších států na světě. Víte proč? Protože je největší producent opia na světě. Akorát že peníze nejdou jeho obyvatelům, ale teroristům.“ (Miloš Zeman)

• Důkazní břemeno

• Mluvčí neuvádí pro své tvrzení ohledně příjmů Afghánistánu žádný důkaz. Příjmy Afghánistánu z opia jsou totiž číslo – a pro čísla platí Důkazní břemeno dvojnásob, i kdyby důkaz měl být jen kvalifikovaný odhad, samozřejmě v případech, kdy lepší důkaz není k dispozici.

WITOWSKÁ: „Jaký je dnes váš vztah k Rusku a za koho ho považujete, pane prezidente?“

ZEMAN: Nevím, proč se ptáte jenom na Rusko. Můžete se zeptat na Německo, Izrael, Čínu. Všude tam jezdím nebo chystám další cesty.

• Falešná stopa

• Mluvčí strhává pozornost od otázky, která je mu položena tím, že odpovídá na jiné otázky. Místo na otázku týkající se jeho vztahu k Rusku odpovídá na tyto otázky:
• „Proč se ptám jen na Rusko?“
  „Na jaké země se můžu zeptat?“
  „Kam jezdíte a kam chystáte další cesty?“
• Takovéto otázky ovšem mluvčímu nikdo nepokládá.

Jsem přesvědčen o tom, že v Maďarsku i Polsku jsou svobodné volby, a pokud by v těch zemích docházelo k ohrožení demokracie, tak přece žijeme v době, kdy lidé všechno řeší na sítích, takže informace, že by neexistovala opozice nebo svobodná média, nejsou pravdivé a že to lidé potom dají na známost ve volbách. (Andrej Babiš)

• Apel na názor

• Mluvčí uvádí jako jediný podklad pro svůj argument, že v Maďarsku i Polsku není ohrožena demokracie tím, že je o tom přesvědčen.
• Problém s jeho následujícím argumentem, totiž že by se takové ohrožení projevilo na sociálních sítích, je jeho hypotetická podstata, zde vyjádřena podmiňovacím způsobem, která ale sama o sobě není jinak podložena.
• Jinými slovy: pokud někdo tvrdí, že by se něco stalo nebo že by něco nějak bylo, je třeba vždy říci proč. Neexistuje totiž obecně známý precedens dokládající, že se nastávající změny režimu masivně projevují na sociálních sítích.

Abych to trochu odlehčil, já jsem viděl jednu demonstrantku, takovou ženu kyprých tvarů, a ta před sebou držela transparent, na kterém bylo napsáno „hamba“. S „m“. Tak jsem si říkal, když lidé ani neumějí česky, tak ať jdou zpátky do školy, a teprve potom, až se naučí česky, ať jdou zpátky demonstrovat. (Miloš Zeman)

• Ad hominem

• Mluvčí útočí na osobu demonstrantky. Jedná se o faul i přesto, že před tímto tvrzením proti jejímu vhodnosti jejího chování argumentuje věcně.
• „Žena kyprých tvarů“ je buď zcela irelevantní detail, nebo nenápadný útok. Protože mluvčí obecně vzato v komunikaci zmiňují tímto způsobem irelevantní detaily jen velmi ojediněle, lze s úspěchem předpokládat, že se jedná o útok.
• I pokud v důsledku pochybností přijmeme, že se v předchozím případě o útok nejedná, pitvání pravopisných a češtinářských schopností demonstrující je útokem zcela jednoznačným. Pravopis je totiž irelevantní podstatě či pravdivosti jakéhokoli sdělení, samozřejmě pokud není na tak nízké úrovni, že brání srozumitelnosti.