Rozpor titulku a textu

Další názvy

Clickbait

Kategorizace

Titulek obsahuje jinou informaci, než je uvedena v textu.

Titulky online článků často slouží primárně k tomu, aby čtenáře přivedly na stránku článku. To je z části pochopitelné, protože velká část webů je financována z reklamy. Problém ale nastává v momentě, kdy titulek za účelem nalákání čtenáře zkresluje informaci, kterou má zpráva podat.

Jako dezinformační taktika funguje i samotné zneužití toho, že na sociálních sítích je vidět vždy jen náhled článku a nikoliv (pochopitelně) celý článek. Statista.com uvádí, že za od roku 2017 do prvního čtvrtletí 2019 průměrná míra prokliku (ze všech uživatelů, kteří příspěvek uvidí, kolik klikne na odkaz) placených příspěvků na sociálních sítích ani jednou nepřekročila 3 %. V průměru se pohybuje spíš okolo 2 %. V případě médií a neplacených příspěvků se míra prokliku pohybuje mezi 4-10 %. To v praxi znamená, že pokud zavádějící náhled (titulek a fotografii) na sociálních sítích uvidí 100 000 uživatelů, pak přes 90 000 může dostat zkreslenou informaci. V takovém případě lze bez problému říct, že se jedná o dezinformaci, jelikož je úmyslně zkreslená. Úmysl navíc může spočívat i v tom, že drtivá většina uživatelů si prokazatelně přečte pouze titulek.

Další variantou pak jsou případy, kdy po sociálních sítích kolují screenshoty titulků (a náhledového obrázku), u kterých ani není možnost přečíst si celý článek, pokud uživatel nevyvine vlastní iniciativu. Za předpokladu, že míra prokliku je u odkazů (a tedy vůbec s možností na něco kliknout) 4-10%, lze předpokládat i to, že takovou iniciativu vyvine naprosté minimum uživatelů.

Studie Yahoo Labs a Korea Advanced Institute of Science and Technology přišla mimo jiné na to, že jednotlivá slova mají vlastní hodnotu míry prokliku, kterou také vypočítali. Nejvyšší hodnoty nesly jména celebrit, mezi nimi se ale nacházelo i spojení bomb suspect („podezřelý z bombového útoku“) mezi Selenou Gomez a Lindsay Lohan. Obecně jsou pak míry prokliku u informací o osobách podezřelých z různých útoků vyšší. Je více než možné, že editoři a administrátoři různých webů jsou si této míry vědomi. V minulosti se již několikrát přihodilo, že tzv. alternativní weby, ale i velká média vydala (příliš rychle) neověřenou zprávu obsahující informace o podezřelém z nějakého útoku, která se nakonec ukázala být mylná. Slavným příkladem je komik Sam Hyde, který byl několikrát chybně označen jako pachatel různých útoků. Stal se totiž kdysi terčem internetového žertu a ten, zdá se, stále nekončí.

Podobným způsobem byl na nekompletní informaci založen hoax o smrti zpěváka Karla Gotta ze začátku rok 2019. Původní článek, který „informoval” o Gottove udájné smrti totiž obsahoval tuto informaci v titulku společně s ilustrační fotografií, ale v textu bylo také tvrzení, že je vymyšlený a věta „Nevěřte všemu, co se dočtete na internetu.”

I když text ve článku „opraví“ chybný titulek, dezinformační hodnota takového příspěvku může být stále poměrně vysoká. Nejde v žádném případě tvrdit, že by takové „uvedení na pravou míru“ jakkoliv ospravedlňovalo zkreslení informace v jiné části článku. Zvlášť pak, když jsou známá data o míře prokliku článků na sociálních sítích. Není navíc úplně neobvyklé, aby pod příspěvky uživatelé diskutovali právě o informaci, kterou nese titulek, nikoliv o samotném článku.

Alternativní název Clickbait neurčuje přímo rozpor mezi informacemi, které nesou článek a titulek. Jde o anglický výraz, který vznikl spojením slov click (kliknutí) a bait (vyslovováno jako [beɪt] „bejt“ – návnada). Tedy jde o výraz, který popisuje titulek natolik specifický, že funguje jako návnada pro čtenáře. Často informaci přikresluje tak, aby byla šokující a zněla fantasticky. Může jí tímto ale také zkreslit.

Příklady

Skrytá pravda

Web Skrytá pravda využívá relativně často výše zmíněnou dezinformační taktiku, kdy hlavní tvrzení zprávy překroutí do silně zavádějícího, nebo kompletně lživého titulku a v samotném článku pak tento titulek uvedené informace prakticky samy vyvrací. Web v létě 2019 vydal zprávu s titulkem: „Všichni dědkové a báby, soudci a lékaři nad 60 let jsou nesvéprávní, ohlásila Jourová. Seberte jim konta, účty a maily!“. Tento titulek připisuje eurokomisařce Věře Jourové nelichotivý výrok na adresu seniorů. Samotný text webu Skrytá pravda ale uvádí skutečný výrok (úryvek rozhovoru), který Jourová řekla, a který se absolutně nijak nepodobá informaci sdělené v titulku článku:

Už jsem mluvila s mladými youtubery, ať osloví svoje vrstevníky a vyzvou je, ať se baví s babičkou a s dědečkem. Ať je nenechávají samotné u počítačů, nenechávají je dostávat se do stavů strachu a hysterie. Nevidím za tím jen společenskou škodlivost toho, že se distribuují nějaké lživé informace. Pro mě je to i obrázek toho, že máme seniory, kteří jsou tomu vystaveni kvůli tomu, že jsou s tím sami. To je obrovský společenský problém.

Je v tomhle Česko nějak specifické?

Běží to po celé Evropě. Řekla bych ale, že čeští senioři jsou extra vystrašení. Jsou extra snadnou kořistí.

Čím si to vysvětlujete?

Je to způsobem života a tím, že senioři čelí internetovému tlaku sami. Je to apel na rodiny, aby s tím něco dělaly. Myslím, že s tím souvisí také problémy se šmejdy…

Barbara John

V létě 2018 se po českých dezinformačních webech šířil článek s rozporujícím titulkem a textem: Zaznělo od Merkelové: Je jen otázkou času než se lidé imigrantského úvodu stanou většinovým obyvatelstvem. Netrapte se tím, je to nevyhnutelné, přinese to dobré věci. Přičemž hned první zásadní rozpor je v tom, že autorem tohoto citátu vůbec není Angela Merkelová, ale německá politička Barbara John, která ho uvedla ve sloupku pro německý Der Tagesspiegel. Ten je evidentní už z perexu (shrnutí informací pod titulkem). Druhý rozpor je v tom, že Barbara John píše ve sloupku o tom, jak je naopak mylné myslet si, že by se lidé s migrantským původem mohli stát většinou, protože nejsou jednolitá skupina. Mezi německými imigranty a jejich potomky jsou podle političky takové rozdíly, že je nelze za jednu skupinu považovat. Celý sloupek a jeho kontext je pomerně složitější než jeho výklad dezinformačními weby.

Primární chyba zde je ale v souladu s tímto faulem rozpor titulku a textu. Původní zpráva, kterou weby převzaly (bez jakéhokoliv ocitování zdroje – viz Chybějící zdroje) vyšla na webu Breitbart, kde titulek zní „Spolustranička Merkelové řekla Němcům, aby se nebáli, že se z nich stane menšina”. Transformace tohoto titulku do manipulativního sdělení, které původ této citace zkresluje a zamlžuje tak, aby vznikla co největší asociace s Angelou Merkel je tedy dosta jasným faulem. Částečně také z toho důvodu, že osmdesátiletá Barabra John je už od roku 2003 v duchodu.

Bulvár

Jak je výše zmíněno, největší hodnotu prokliku mají titulky obsahující jména celebrit, z čehož těží v první řadě bulvár.

Na serveru Super.cz vyšel článek o moderátorovi Filipu Horkém s titulkem: „Nečekaný odchod z televize, obrna tváře a další změna zaměstnavatele. Známý reportér skončil mezi bezdomovci“. Skutečnost byla taková, že Televize Seznam odvysílala díl pořadu Obzor Filipa Horkého, kde moderátor strávil jednu zimní noc venku s lidmi bez domova.