Heuristika dostupnosti

Kladení důrazu na snadno dostupné informace o daném tématu.

Jedná se o tzv. mentální zkratku. Člověk klade důraz na informace, které jsou mu k danému tématu k dispozici, a které si dokáže snadno zapamatovat, i když se jedná o téma komplexní a jeho zúžení může vést k iracionálnímu rozhodování. Tímto důrazem si téma zjednodušujeme, protože informace k různým problematikám jsou v dnešní informačně přehuštěné době poměrně extenzivní. Selektivní paměť pak hraje velkou roli, při rozhodování v rámci komplexních témat a problémů.

Člověk může například klást důraz na informace, které získal z vyprávění nějaké historky. Přestože jsou anekdoty neplatnými důkazy, zpravidla bývají naopak silně přeceňované. Faktorem může být například i osobní vztah k autorovi historky (a následné „Proč bych mu nevěřil?“). V každém případě je ale faktem, že anekdoty, historky nebo příběhy z první či druhé ruky bývají v rámci tohoto zkreslení považovány za důležité informace, přestože jsou zpravidla zkreslené, vytržené z kontextu, statisticky nepřesné apod.

Jak může zkreslit informace

Heuristika dostupností je jedním z kognitivních zkreslení, které hrají velkou roli v úspěšnosti dezinformačních kampaní. Jak je vysvětleno výše, přehnaný důraz na snadno dostupné informace může vést k chybným závěrům a iracionálnímu rozhodování. V mnoha případech se totiž může ukázat, že v kontextu celku, jsou kusé zprávy zavádějící nebo přímo dezinformační. Tento celek ale již není snadno dostupný a přestože je pro vyvození závěru stejně důležitý jako jeho vytržené části, dotyčný může vyvodit závěr pouze na základě těch informací, které si ze zprávy snadno vybaví. To bývají zpravidla kontroverzní či šokující aspekty daných informací.

Televizní zpravodajství je dobrým příkladem možného výskytu Heuristiky dostupnosti. Zpravodajství nemá časové prostředky k tomu, aby určité problematiky (nebo jejich kontext) divákovi vysvětlilo dostatečně a informuje v rámci relevantních a aktuálních událostí o daném tématu. Může se tedy stát, že divák přecení důležitost těchto informací a zapomene vzít v potaz, že se jedná například jen o zanedbatelné procento informací z celku. Pokud se navíc jedná o téma, o kterém divák nikdy neslyšel, bude zkreslení o to větší. Výsledkem této selekce je pak také rámování.

Pokud by tohoto zkreslení chtěl režim využít k propagandě, pak by jednoduše udělal informace pramenící z propagandy snadno dostupné, jazykově výrazné, snadno zapamatovatelné – například pomocí rýmů a různých sloganů.

Příklady

Pokud se občas objevuje zpráva, že nějaký člověk zemřel po zásahu bleskem, přestože se jedná o naprosto ojedinělé případy nebo statistické anomálie, tak může divák dostat pocit, že se tento jev děje často, protože si tyto zprávy snadno zapamatuje. Ve zpravodajství se může objevit právě proto, že jde o naprosto výjimečný případ. Na druhou stranu se tam ale neobjevuje mnoho zpráv například o rakovině plic. Divák tak na základě heuristiky dostupnosti může vyvodit, že zasažení bleskem je vlastně pravděpodobnější, než rakovina plic, když přijde na řadu téma častých příčin úmrtí.