Václav Klaus mladší fauluje ve svém komentáři o ČT Déčko

Report

Ve svém komentáři na Novinkách o dětské kultuře dnešní doby se Václav Klaus ml. dopouští několika těžkých faulů manipulativní podstaty.  Je jich relativně mnoho a jsou závažné, takže jsme se rozhodli mu udělit Červenou kartu.

„Velcí podnikatelé začínají v patnácti jako Baťa nebo o pár let později jako Gates i Zuckerberg.“

• Zaujatý vzorek

• Mluvčí ignoruje fakt, že úspěšný podnikatel může začít i v pozdějším věku. Uvedení podnikatelé jsou slavní mimo jiné právě proto, že začali brzo a zbohatli poměrně mladí. Mluvčí tedy vybere tři podnikatele, kteří jsou slavní mimo jiné tím, že začali v patnácti či o pár let později, a pak tím dokládá, že velcí podnikatelé začínají brzo.

„Další stupeň už bude, že v následné pohádce bude mít zlý lišák i tu červenou trumpovskou čepici a hodný méďa tričko s nápisem Greenpeace? Aby se to dětem spojilo i podprahově?“

• Šikmá plocha

• Mluvčí uvádí jeho verzi budoucnosti. Nemá žádné důkazy, že se takto události budou vyvíjet. Snaží se publikum vystrašit od jeho představy dalších události a tím ho donutit k souhlasu s jeho argumentem, přestože tento není dostatečně podložen.

„Možná se takhle cítíte po LSD, nevím. Nebo se tím vyrábějí neurotické ADHD děti. Ta kniha byl překlad. Bude hůř.“

• Důkazní břemeno
• Apel na strach
• Obvinění redundancí

• Mluvčí tvrdí, že dané knížky mají podíl na počtu děti s ADHD. Čtenář přitom nedostane žádný důkaz pro toto tvrzení.
• Dále apeluje na strach, protože snad žádný rodič nechce dítě s neurologickou poruchou. Mluvčí předpokládá ještě horší budoucnost. Věta „Bude hůř“ se snaží čtenáře vyděsit, ale není v textu ničím opodstatněna.
• Autor naznačuje, že kniha či její autor/ka je nějakým způsobem ovlivněna LSD, přestože neexistuje žádný důvod myslet si, že tomu tak je. Aby se vyhnul přímému obvinění, používá slovo možná. I tak ale čtenáři manipulativním způsobem podsouvá spojitost této knihy či obecněji momentální kultury pro děti s halucinogenními drogami, což je těžký faul.

„Protože jen ten, co měl šťastné dětství, vyznává tradice, ten druhý zuřivě útočí na svět.“

• Falešné dilema
• Zbrklé zobecnění

• Mluvčí vychází z premisy, že šťastnost dětství je jakási binární kvalita, to jest že člověk má buď ŠŤASTNÉ dětství, nebo má NEŠŤASTNÉ dětství. Dá se ale předpokládat, že většina lidí zažije něco mezi těmito dvěma extrémy. Mluvčí z toho předpokladu poté vyvozuje důsledky, na základě kterých později dělí populaci do dvou skupin.
• Ani jeden z důsledků není nijak dokázan nebo vysvětlen. Předpoklad, že A implikuje B, je nedoložený. I ten, co měl šťastné dětsví může myslitelně útočit na svět a nevyznávat tradice. I člověk s nešťastným dětstvím se může silně opírat o tradice. A člověk, který se opírá o tradice, může útočit na svět. Je-li toto jinak, měl to mluvčí ve svém komentáři obhájit. Výsledkem tohoto faulu je, že je populace dle argumentace mluvčího rozdělena do dvou skupin, jedné „špatné“ a jedné „dobré“.