KOMENTÁŘ – Aktivismus je ze své podstaty často založen na heslech, soundbitech a tedy i na určité formě propagandy. To je svým způsobem v pořádku, protože aktivista, který chce něco vyjádřit, neměl v minulosti zdaleka tolik prostoru jako politik, který je zrovna u moci. Musí se tedy uchýlit ke stručným frázím a heslům, které jeho postoje vyjadřují.
Dnes už to ale platí méně a méně. Sociální sítě dávají prostor vyjádřit se v plném rozsahu vlastních názorů a argumentovat i v delších textech, které mají následně dostatečný dosah. Rozhodně vyšší než fráze vykřikované do megafonu a symbolické nápisy na transparentech. Ty jsou samozřejmě nedílnou součástí aktivismu, zvlášť v případě vyjádření nesouhlasu s vládnoucí garniturou. V žádném případě se tento způsob projevu nesnažím shodit na důležitosti. Problém ale nastává v momentě, kdy se tato prostředím omezená forma přesouvá tam, kde již omezená není. Tedy pokud někdo v diskuzích, příspěvcích, článcích apod. využívá této heslovité rétoriky, přestože má plný prostor vyjádřit se v rámci celého tématu.
„XY je zloděj!“
Konfirmační zkreslení, nebo jak se nyní lidově říká dvojí metr, je typickým jevem, který často způsobuje, že polovulgární heslovité projevy svých favoritů bude mít člověk tendence ignorovat a naopak bude upozorňovat na ty, které přichází od jeho oponentů. Aktivisté se tak zpravidla dostávají do pozice, která je už od začátku staví do nevýhody. V očích zaujatých pozorovatelů druhé strany mohou být velice snadno označeni za uřvaný dav. Je to důsledkem zmíněného zkreslení – to je poměrně důležitý fakt. Nelze totiž po lidech požadovat, aby na základě tohoto zkreslení nepřemýšleli. Naopak. Je potřeba ho vzít v potaz a přizpůsobit se tomu, že takto prostě všichni uvažujeme. Neznamená to ale, že by tato kritika snad byla vždy neoprávněná; pouze ji lze kategorizovat jako ovlivněnou zkreslením.
Komplexnější rozbor tématu a prezentace vlastního postoje tak dá více prostoru pro konstruktivní diskuzi a méně pro zmíněnou kritiku. Tohle je tedy vlastně jen doporučení, které lze aplikovat i obecně. Dokonce si myslím, že většina společnosti si tento vývoj uvědomuje, ale často se všichni necháváme heslovitou rétorikou strhnout, ať už se bavíme o čemkoliv. Snažte se vyvarovat takovému stylu popisování svých postojů, pokud máte příležitost je vyjádřit v plném rozsahu. Je více než pravděpodobné, že se tak vyvarujete i zbytečným faulům, k diskuzi přispějete něčím relevantním a uděláte ji tak mnohem konstruktivnější (i když ji váš oponent bude třeba sabotovat). Převážně občanští aktivisté mají dnes stále rostoucí možnosti své postoje vyjadřovat komplexně a tedy bez heslovité rétoriky, která se k faulům často uchyluje. Právě oni by měli diskuzi táhnout nahoru, být jakýmsi protipólem předvolebních hesel a nepřispívat k „My vs. Oni“ premisám, které jsou pro společnost neuvěřitelně toxické.
