Rámování. Zkreslení, které je v současnosti možná největším zdrojem manipulace, faulů a dezinformací.
Jako rámování lze označit hned několik různých procesů, které nemusí nutně znamenat, že se někdo snaží s informacemi manipulovat. Například média rámují ve zpravodajství pokaždé, když nějakou zprávu vydají; podvědomě si navíc všichni vytváříme rám, kterým si realitu interpretujeme co nejpřijatelněji. Extrémní příklady tohoto zkreslení se často objevují v online diskuzích, kdy lidé mají tendence vytvářet silně relativistické závěry, jako je například tvrzení, že i když něco není pravda, tak já to jako pravdu vidím.
U médií už potom závisí jen na tom, aby vytvořila pro zprávu takový rám, který ji vysvětluje v celém relevantním kontextu a nezamlčuje jeho důležité části.
Podobně, jako je vidět na fotografii, nemusí rámování vytvářet přímo lživá tvrzení, pouze přesune rám tak, aby zpráva pojala pouze část celku. Jakékoliv zamlčení totiž s celkem může manipulovat dostatečně na to, aby závěr byl jiný, než kdyby byl celek uveden. Pokud by byl následně rám rozšířen, aby zmíněný celek obsahoval, původní manipulace začne být jasně identifikovatelná.
Média se vytváření rámu nemohou vyvarovat. Ze své podstaty musí vždy prezentovat určitý rám reality, protože nemohou informovat o všem, co se stalo každý den na celém světě. Proto je také důležitou rolí médií vytvářet rám, který není zkreslený a je relevantní pro život občana dané země. S tím je spojené i občasné osočování médií ze zaujatosti, protože každý chceme, aby média informovala o tom, co zajímá právě nás – tedy co je součástí rámu, který jsme si sami vytvořili.
Často se také stává, že média čtenářům zprostředkovávají kompletní rám (nebo kontext, chcete li) určité problematiky, který někdo jiný neuvedl; tedy rozšiřují rám problematiky, která už součástí veřejné debaty je. Samozřejmě můžeme narazit i na opačné případy, kdy dezinformační média ve svém zpravodajství rámují tak, aby čtenářům podsunula konkrétní závěr. Většinou se jedná o média, která se zabývají menším rozsahem témat a rám tak mohou vytvářet konzistentně.
Média, kterým říkáme dezinformační, často pracují s rámováním právě tak, aby jim (podobně jako na obrázku) dovolilo využít pravdivou informaci ke zkreslení celku. Jedná se o jasnou dezinformaci, ale často se setkává s tvrzením, že je na tom kousek pravdy. Toto lze ilustrovat i na jednoduché frázi: „Včera jsem přišel domů z práce a ztloukl jsem stůl z Ikei, poté jsem pozdravil svoji ženu.“ Pokud tuto frází změníme tak, že cíleně vynecháme část informací: „Včera jsem přišel domů z práce a ztloukl [jsem stůl z Ikei, poté jsem pozdravil] svoji ženu.“ Dostaneme větu: „Včera jsem přišel domů z práce a ztloukl svoji ženu.“
Kdybychom chtěli najít reálný příklad rámování, tak také nemusíme chodit daleko. Je možné vzít pravdivou zprávu a přesunout ji do rámu, ve kterém nemá co dělat. V poslední době je obvyklé, že se různé zprávy prezentují v rámu takovém, aby bylo možné je zmínit v souvislosti s uprchlickou krizí.
Nedávno vyšla zpráva o tom, že na území Chorvatska byly nalezeny mezi migranty platební karty, které financuje OSN, George Soros a Evropská unie. Za tyto karty si údajně kupují nové iPhony, značkové oblečení a dokonce zbraně. Zdrojem informace měla být chorvatská policie. Nicméně, nejenže chorvatské Ministerstvo vnitra popřelo, že by bylo zdrojem této informace, ale ukázalo se, že i když karty existují, tento rám, ve kterém byly prezentovány, není skutečný. Tedy původní informace byla pravdivá, ale karty byly vydány pouze pro Řecko již před několika lety jako humanitární pomoc; pojaly pouze 27 dolarů na měsíc; nikde jinde než v Řecku s nimi platit nejde; je možné za ně koupit pouze potraviny a oblečení. Sorosovo financování těchto karet je nedohledatelné, pořídit značkové oblečení za 27 dolarů by bylo obtížné a nový iPhone stojí přes 1 300 dolarů. Původní informace je pravdivá, ale místo, čas a několik dalších souvislostí s kartami nemají nic společného.
Více o rámování zde.
