Manipulativní může být i samotná slovní zásoba. Dnes se podíváme na jedno slovo, které je velmi často používáno zejména v souvislosti s homosexuálními sňatky.
Nejpoužívanějším slovem, které je ve společenském a politickém kontextu a priori manipulativním a hlavně bezvýznamným je slovo „normální“, kterým už jsme se před nějakou dobou zabývali. „Přirozený“ je slovo, které je sice v debatách skloňováno celkově vzato mnohem méně, je mu v mnoha věcech dost podobné, jsou zde ale důležité odlišnosti.
Jednou z nich je skutečnost, že manipulativní povaha toho slova je mnohem známější, už jen kvůli tomu, že se k němu váže jeho vlastní argumentační faul. Pro ty neobeznámené existuje ad naturam, což je tvrzení, které se opírá o premisu, že „nepřirozené“ věci jsou špatné a „přirozené“ věci dobré. Problém spočívá v tom, že:
a) neexistuje důvod myslet si, že jen proto, že je něco „přirozené“, to musí být automaticky dobré,
b) neexistuje nic, co by byť jen vzdáleně připomínalo obecně přijímanou definici slova „přirozený“.
V určitých kontextech, zejména filozofických, kde je souvislost mezi „přirozený“ a „dobrý“ je předem vysvětlena a pojem „přirozený“ definován, se o manipulaci nejedná, to však v drtivé většině případů není pravda. To, co tedy lidé myslí, když říkají „přirozený“ je tedy založenu na dojmu, a jak známo, dojmy jsou čistě osobní věc. Užívání slova „přirozený“ je tedy manipulativní prezentací vlastního pocitu jako objektivní vlastnosti.
Je zde také problém negace. „Přirozený“ je sice citově reativně neutrální slovo, „nepřirozený“ má ale velmi silně negativní konotaci. Tato asymetrie má ten důsledek, že je negací možné obcházet přímý útok na některé skupiny lidí. Pokud označíme heterosexualitu za „přirozenou“, nenápadně označíme homosexualitu za „nepřirozenou“, takže ji nenápadně označíme za špatnou a vyhneme se nálepce homofoba.
Proto jsou jakékoli debaty na téma přirozenosti či nepřirozenosti homosexuality, očkování, antikoncepce či užívání psychotropních látek z podstaty věci bezpředmětné. Přirozenost či nepřirozenost těchto věcí je projekovaným osobním pocitem a nemá souvislost s jejich reálnými morálními, společenskými či zdravotními dopady.
Tento článek původně vyšel na serveru Bezkontextu.net
