V 60. letech byl Frank Zappa hostem talk show, kterou tehdy moderoval Joe Pyne. První dvě věty v tomto rozhovoru jsou perfektním příkladem faulu „Sloučení společnou vlastností“, jehož absurditu ilustruje jak Pynova první věta, tak Zappova pohotová reakce. Pyne byl nesmlouvavým moderátorem a své hosty často griloval osobitě konfrontačním stylem. Stal se v podstatě průkopníkem tohoto rozhovorového žánru v USA a s hosty se často i hádal. V televizi pracoval od roku 1954 a během své kariéry v roce 1955 přišel o nohu kvůli vzácné formě rakoviny. Rozhovor začal následovně:
PYNE: „Myslím, že dlouhé vlasy z vás dělají holku.“
ZAPPA: „Myslím, že dřevěná noha z vás dělá stůl.“
Proč tento geniální comeback funguje?
Sloučení společnou vlastností je možná jedním z nejčastějších ryze logických argumentačních faulů. „Logickým“ myšleno tak, že neklade důraz například na emoce, ale na samotnou logickou premisu, na které je postaven. Ta spočívá v tom že mluvčí vyvozuje totožný závěr o dvou věcech na základě jejich jedné společné vlastnosti. Například tedy, pokud rýže je příloha a brambory jsou také příloha, pak rýže jsou vlastně brambory.
V příkladu Franka Zappy a Joe Pyna je vytvořena logická premisa, že pokud má něco dlouhé vlasy, musí to být žena. Pokud tedy ženy a Frank Zappa mají tuto společnou vlastnost, pak z toho logicky (a bohužel neplatně) vyplývá, že legendární rocker je žena. Tato premisa alternativně funguje i na druhou stranu, protože by šlo vyvodit i to, že všechny ženy jsou Frank Zappa.
Zappův comeback funguje, protože se v okamžiku rozhodl tuto premisu vzít v potaz a aplikovat ji na něco dalšího, což dost jasně ukázalo její absurditu. Pokud je nějaká logická premisa (kterou mluvčí používá pro jeden konkrétní argument, aby vyhovovala jeho postoji) neplatná, pak její obecná aplikace bude vytvářet podobně absurdní argumenty. Místo toho, aby Zappa poukázal na fakt, že je hloupá (což by pochopitelně zastavilo tempo rozhovoru hned po první větě), reagoval tak, jakoby šlo o naprosto platný argument, který může sám použít také. Podobnou obecnou aplikací logických premis je často možné argumentační fauly identifikovat, či rovnou ukázat, že jsou neplatné.
Nejde jen o komedii
Tento faul se ale objevuje ale i v méně komických kontextech. Například na politické scéně ho opakovaně používají například správci sociálních sítí parlamentní strany SPD, kteří na svých sociálních sítích v nedávné době opakovaně sdíleli videa lidí tmavé pleti páchající různou trestnou činnost nebo přestupky proti občanskému soužití. Jedno z těchto videí zachycovalo muže, jak pokřikuje v metru a nakonec násilně strčí do kolemjdoucí ženy. Tomio Okamura nebo Radim Fiala aktéry těchto videí vždy označují za migranty. Problém je v tom, že video bylo natočeno v newyorském Brooklynu, kde žije velká populace afroameričanů a obecná pravděpodobnost, že by šlo o migranta je VELICE nízká. Nicméně sloučením společnou vlastností, která je v tomto případě jednoduše barva kůže aktéra, je vytvořena nevyslovená premisa, že pokud je někdo černoch, pak je zároveň migrantem. Bylo by možné říct, že jde také o mentální zkratku, ale je jednodušeji identifikovatelná v diskuzi jako právě tento faul.
Sloučení společnou vlastností zvnějšku často vypadá jako něco, co lidově označujeme jako „slovíčkaření“, jde ale o prosté a neohebné základy logiky. Jedna společná vlastnost jednoduše nemůže znamenat, že dvě věci jsou tatáž věc. To konec konců dost zřetelně ukazuje výměna Zappy s Pynem a další absurdní příklady, jako je ten s rýží.
Lze nicméně určit vlastnost, kterou je nějaká věc definována. Pokud mají dvě věci společnou takovouto definující vlastnost, lze bez problémů říct, že jde o dvě stejné věci a nebude se jednat o faul. Například věc příslušící do druhu Canis lupus familiaris je pes. Pokud jiná věc přísluší do druhu Canis lupus familiaris, je to také pes.
Velmi zajímavý článek. Baví mě články tohodle typu. Děkuji za tvoji práci.
Zajímavý článek