Mluvčí předkládá graf, jehož osa y nezačíná od nuly, a na tento fakt nijak neupozorňuje.
Tento faul je poněkud komplikovaný v tom, že občas existují i legitimní důvody pro to začít vertikální osu grafu z jiné pozice než od nuly. Zpravidla to ovšem bývá manipulace – téměř bez výjimky je tomu tak v situaci, kdy mluvčí neupozorní, že graf nezačíná od nuly. Takto zmanipulovaným grafem je typicky sloupcový graf, je však možné zmanipulovat takto i jiné grafy, například histogram – takto by bylo možné předstírat, že některé hodnoty vlastně neexistují.
Problém spočívá ve skutečnosti, že hodnoty na ose y na sebe nepoutají pozornost zdaleka tolik, jak by člověk mohl čekat. V kombinaci se skutečností, že předpokládáme, že osa y začíná od nuly (protože taková je konvence), může se snadno stát, že něco vypadá jako „skoro nic“ a je to ve skutečnosti mnoho.
Tento faul je o to zrádnější, že je do značné míry normalizován a navíc téměř nikdy není mluvčími využíván omylem. Manipulace je přitom dvojí – Skrytá lupa zkresluje hodnoty jak z absolutního hlediska, tak z relativního. Proto je určitým způsobem spjatý s Klamem poměru.
Grafy slouží primárně k tomu, aby vizualizovaly data. Pokud je tato vizualizace nějak zkreslená, pak takový graf postrádá jakýkoliv význam a jeho funkci by stejně plnila obyčejná tabulka.
Příklad
Předložený graf nezačíná svou osu od nuly, přestože všechny vyobrazené poměry a hodnoty by byly dobře vidět i bez toho. Takto jsou hluboce přeceněny rozdíly mezi hodnotami.
Jde konkrétně o graf premiéra Andreje Babiše, který přinesl do diskuzního pořadu a podepsaný ho věnoval moderátorovi.
Premiér Babiš používá tento statistický faul natolik často, že na jeho grafech, které veřejně prezentuje jde ve velké částí případů uvést jako příklad. Sám se často soustředí při prezentaci takového grafu právě na úhel pod kterým jednotlivé hodnoty narůstají (například Otázky Václava Moravce 5. května 2019).
Tento graf, pokud by začínal od nuly, vypadal následovně: