Mluvčí tvrdí, že něco je pravda nebo správné, protože se to tak obvykle dělá.
Tento faul se chybně odkazuje na určitý kolektivní úsudek, podobně jako Apel na lid (který ho ale zneužívá plně) a vytváří premisu, kdy obvyklý postup při řešení čehokoliv je správný, zatímco ten neobvyklý je tedy nutně špatný. Žádný postup z těch neobvyklých se ale na základě tohoto faulu nemůže stát obvyklým, jelikož nedostane šanci. Vytváří tak paradox.
Apel na obvyklý postup je často užíván k obhájení zažitých postupů a může pramenit například z nechuti vůči změnám. Je ale užíván i k obhájení nekalých praktik a amorálního chování skrze nepřímá tvrzení o jejich zakořenění ve společnosti.
Inverze Apelu na obvyklý postup je také faulem. Pokud by byl jakýkoliv neobvyklý postup považován za správný, protože je nový a tedy neobvyklý jednalo by se o verzi o Apelu na novost a tedy o faul.
Blízký příbuzný Apelu a tradici, který ale klade důraz na zakořenění tradice v minulosti, zatímco Apel na obvyklý postup je zaměřen pouze na onu „obvyklost“ postupu. Tento postup nemusí být nijak starý či tradiční, pouze obvyklý.
Logický model
X je obvyklý postup
Takže X je správně
Příklady
„Všetci kradnú.“
- Pokud mluvčí vydává toto prohlášení v kontextu obvyklosti krádeží a snaží se je tím normalizovat, dopouští se právě tohoto faulu.
- Tato informace je irelevantní (a neprokazatelná) k jakékoliv argumentaci.
„Já to takhle dělám normálně, tak mi do toho nekecej.“
- Autor tohoto výroku cituje domnělou obvyklost korupce, aby omluvil korupci konkrétní instituce.
„Většina řidičů jezdí pár pár kilometrů nad povoleným limitem. Policajti to obvykle nechávají být.“
- Řidič se snaží omluvit porušování předpisů tím, že je obvykle porušují i ostatní.
- Jedná se o faul, protože (podobně jako u Dvě mínus dělají plus) nelze omluvit porušení předpisů tím, že autor ocituje jejich jiné porušení.
