Mluvčí tvrdí, že co je pravdivé pro někoho, nemusí být pravdivé pro někoho jiného.
Blízký příbuzný Apelu na názor, tento faul se neopírá o dezinterpretaci svobody vyjadřování, ale o filozofický směr zvaný relativismus, který hlásá, že objektivní skutečnost neexistuje.
Legitimitu tohoto filozofického ponechme stranou, v debatách se prakticky vždy jedná v lepším případě o alibismus, v čemž se podobá Vynucenému kompromisu, v horším případě o manipulativní a propagandistickou snahu zdiskreditovat samotný koncept objektivní pravdy.
Nejedná se o faul, pokud se jedná o něco jiného než o objektivní fakta, například subjektivní dojmy z uměleckého díla.
Relativistický přístup k objektivním důkazům a objektivně pravdivým, či nepravdivým závěrům je obvykle založen na absolutistickém tvrzení, že všechno je vlastně možné. Jinými slovy i nepravdivé věci mohou být pravda a naopak. Problém spočívá tedy nejen v tom, že jde o absurdní a neplatný argument, ale také v tom, že s ním nejde polemizovat, jelikož vyvrací sám sebe. Tedy uvádějí jako absolutní pravidlo, že žádná absolutní pravidla neexistuje.
Logický model
Objektivní skutečnost A
je pravdivá pro mluvčího M,
ale nepravdivá pro mluvčího N.
Příklady
„Podle mě jen trávník šedý, protože jsem barvoslepý.“
- Schopnost mluvčího vnímat barvy nemá spojitost s objektivně měřitelnou vlastností trávníku, přestože mluvčí naznačuje, že tomu tak je.
