Mluvčí vyvolává dojem, že jediné řešení je takové, které řeší problém dokonale.
Jedná se o konkrétní druh falešného dilematu, kdy hraje roli předpoklad buď všechno, nebo nic.
Puntičkářův faul nemusí být pouze argumentační faul, ale může jít v podstatě i o kognitivní zkreslení – tedy zkreslený způsob nahlížení na věci kolem nás. Je relativně probádaným psychologickým jevem, že pro perfekcionisty bývá relativně obvyklá i častá prokrastinace, jelikož volí radši nicnedělání než nedokonalé řešení svého problému. Mohou tak odmítnout dobré či dostatečné řešení při honbě za tím dokonalým.
Alternativní název argumentačního faulu Nirvana Fallacy pramení z přirovnání ideálního řešení k nirváně, tedy nějakému perfektnímu, idealizovanému stavu.
Trochu diskutabilním tvrzením může být, že se často dožadují pouze a jenom dokonalého řešení ti, kteří sami žádné řešení nemají nebo nechtějí.
Karel Čapek o alelidech
V roce 1934 napsal Karel Čapek pro Lidové noviny článek s názvem „O alelidech“. V tomto textu píše o argumentaci, která vždy na nějaké řešení (nebo argument) reaguje větou začínající spojkou „ale“. Podle Čapka alelidé nic přímo nevyvracejí ani nepopírají, nýbrž jenom odporují (ale je spojka odporovací): „Nepopírají, že dvakrát dvě jsou čtyři; dají jenom najevo, že na tom tak mnoho nezáleží, že si tu čtyřku můžete dát za klobouk a že jsou na světě důležitější fakta, například to, že dvakrát tři je šest. Kdybyste před nimi vytáhli z vody tonoucí dítě, neřeknou vám, že jste to neměl dělat; spíš se vyjádří asi v ten smysl, že vaše jednání bylo sice správné, ale že na lodi Principessa Mafalda utonulo tři sta nebo kolik osob a ty že z vody nikdo nevytáhl. Můžete pomoci chudému, ale tím se ještě, holenku, nerozřeší sociální problém. Zkrátka nemůžete udělat nic, ani vyslovit nic, aby se na to nedalo pověsit nějaké ale.“
Argumentaci Čapkových alelidí by bylo možné definovat v první řadě jako argument falešnou stopou. Tedy jde o zanesení nových a nesouvisejících faktů do diskuze, která se jich původně netýkala, přičemž následně odvádí pozornost od prvotního argumentu. Nicméně se tento argument alelidí jeví i jako možný puntičkářův faul, protože už z Čapkova textu vyplývá jejich určitá nespokojenost s jakýmkoliv řešením situace, kterou svým ale vyjadřují. Například záchrana tonoucího.
Logický model
Problém Q má řešení R.
R je nedokonalé řešení,
tudíž R není řešení.
Příklady
„Nebudu si zapínat pás! I tak umírají lidé v dopravních nehodách!“
- Je sice pravda, že pás není stoprocentní ochranou před zraněním či smrtí, v mnoha případech někomu zachránil život.
„Na co zakazovat krádeže? Stejně lidé kradou a skoro nikdy je nechytí.
- Samotný fakt, že se kvůli zákazu něco nepřestane dělat, neznamená, že se to nedělá méně.
Našli jste tento faul, kterého se veřejně dopustil ústavní činitel nebo veřejně známá osobnost? Vyplňte tento stručný formulář a pomozte nám ho uvést na Bezfaulu.net.
