Argumentační fauly (neboli řečnické triky, argumentační klamy apod.) jsou v diskuzi používány za účelem přesvědčení oponenta či publika o správnosti tvrzení mluvčího bez ohledu na logickou platnost samotných argumentů. Mohou působit na emoce i na rozum, může se jednat o přímý útok, ale i o manipulativní vsuvky. Někdy se mohou dokonce jevit jako skvělé argumenty, nicméně podstata argumentační faulů spočívá v tom, že jejich logické závěry není možné aplikovat obecně. Například fauly s důrazem na emoce, jako je Apel na strach, se budou jevit lidem relativně smysluplné, pokud danou emoci sami cítí. Není možné tedy tvrdit, že všechno strašidelné je špatné – létání pro někoho sice může být strašidelné a bude souhlasit, že je lepší jet autem, než letět letadlem, nelze ale říct, že létat je špatné a nikdo bychom to neměli dělat – tedy nelze tento závěr aplikovat obecně.
Některé fauly jsou úmyslné, jiných se může mluvčí dopustit omylem (například kvůli vlivu kognitivních zkreslení). Úmyslné fauly bývají často součástí určité propagandy a využívají je ke své argumentaci manipulátoři.
Bezfaulu.net rozlišuje argumentační fauly do šesti kategorií.
MANIPULATIVNÍ OBSAH
Argumentační fauly, které často manipulují svým obsahem. Často bývají (chybně) označovány za lež.