Apel na normalitu

Mluvčí uvádí, že něco je správné, protože je to „normální“, popřípadě špatné, protože to je „nenormální“.

Premisa tohoto faulu se opírá o rozdělení normální vs. nenormální, přičemž normalita má zastupovat správnost či dobrotu. Často jde o rozdělení, které je podřízeno výrazným sociálním vlivům, čímž je silně zkresleno. Pochopitelně lidé z různých vrstev, míst nebo i časů budou považovat rozdílné věci za normální, protože v jejich subjektivním vnímání světa skutečně součástí normy jsou.

Například člověk, který žije v oblasti sužované chudobou bude za normální považovat utrácení peněz pouze za nezbytnosti a naopak výrazné utrácení například za zábavu bude považovat za nenormální. Dotyčný považuje za normální to, co je konkrétně v jeho společnosti a kultuře obvyklé. Faulu se ovšem dopustí až ve chvíli, kdy normalitu zaměňuje za správnost. Pokud pouze uvádí, že něco není normální, faulu se nedopouští. Problém spočívá částečně v tom, že skutečná citace nějaké objektivní normality se dnes v diskuzi objevuje jen velice zřídka.

Všechny věci, které je možné klasifikovat jako normální, musí být součástí nějaké normy. Tyto normy by měly být do určité míry definovatelné, alespoň tak, aby bylo možné je nějak objektivně popsat. Apel na normalitu je často doprovázen tím, že mluvčí si normu sám definuje a určí, co je její součástí, takže věc, proti které argumentuje její součástí není, načež uvede, že právě z toho důvodu je daná věc špatná. Takový apel nemusí premisu přímo vyslovit, ale může na jejím základě postupovat v argumentaci.

Tento faul je tedy prakticky možné rozdělit na dvě varianty:

1. Citování skutečné normy a apelování na to, že pokud je něco její součástí, pak je to správné (a naopak).
2. Vymýšlení vlastních norem a toho, co je/není normální. Následné apelování, že tyto věci jsou/nejsou správné.

Apel na normalitu je velice blízkým příbuzným Apelu na přírodu, který vychází z rozdělení přírody a civilizace. Logická premisa se opírá o to, že cokoliv přirozené je dobré, případně cokoliv nepřirozené je špatné. Tyto dva fauly bývají často prakticky zaměnitelné, protože vychází z velice podobné premisy. V diskuzi je navíc možné se setkat s doslovným zaměňováním slov normální a přirozený. Podobně jako Apel na přírodu pak i tento faul vytváří navíc také Falešné dilema – to je faul, který dává na výběr pouze dvě protikladné možnosti a úmyslně zamlčuje existenci různých dalších (a často komplexních) alternativ. V tomto případě dává na výběr mezi tím, že všechny věci na světě je možné kategorizovat jako normální a nenormální.

Tento faul se také poměrně často objevuje v komentářích a diskuzích týkajících se LGBT komunity.

V rámci některých filozofických disciplín, kde „norma“ nese určitý kontext, může být Apel na normalitu platným argumentem.

Logický model

Vše, co je normální, je správné.
X je normální,
správné je tedy X.

Vše, co je nenormální, je špatné.
Y je nenormální,
Y je tedy špatné.

Příklady

„Být gay je nenormální. Proč bychom jim tedy měli dávat další práva?“

• Zde dochází k situaci, kdy sám mluvčí a priori definuje, co je normální a co ne, a pak na základě toho argumentuje do kruhu. Jedná se o dva fauly v jednom. „Normalita“ zde slouží jako podprahový signál pro posluchače.

Proč radši neděláš nějakou normální práci, jako je třeba automechanik? Není normální se snažit vydělat nic neděláním na internetu.

• Tento hypotetický příklad ilustruje kombinaci vymyšlené normy i skutečné normy. První věta obsahuje tu vymyšlenou, druhá tu skutečnou (i když je úmyslně podaná pejorativně).
• Jde o nevyslovenou premisu, že věci, které nejsou součástí normy, jsou špatné – mluvčí se tedy snaží někoho přesvědčit, že vydělávat peníze přes internet je špatný nápad, „protože to není normální“. I když mluvčí specificky nevyslovil, že je to zároveň špatné, z kontextu to jde vyčíst. To je důležité, protože většina takových faulů ve skutečné diskuzi se opírá právě o nevyslovené premisy.
• Faktem zůstává, že taková anomálie (vydělávání přes internet) nemůže být automaticky špatná.

Hnutí SPD brání tradiční hodnoty a normální svět a jasně vystupuje proti totalitní politické korektnosti, multikulturalismu, zvrácené teorii genderu, pozitivní diskriminaci či propagaci ideologie homosexualismu, která pro homosexuály vyžaduje privilegia a adoraci. Uděláme vše pro to, aby se podobné zvrácenosti jako na „liberálně-demokratickém“ Západě neděly i u nás. Braňte prosím normální svět s námi. (Tomio Okamura, 2019)

• Hnutí SPD nepředkládá nic, čím by bylo možné tyto normy definovat a v příspěvku je definuje autor sám. Na základě vlastní definice naznává, že některé věci součástí této normy nejsou a z toho důvodu je nutné proti nim bojovat.