Report
Teolog a kněz Tomáš Halík se v rozhovoru pro DVTV s o imigraci a strachu s Danielou Drtinovou dopustil tří středně závažných faulů. Dostává proto od nás žlutou kartu. Krom těchto případů argumentoval čistě a věcně.
„Protože dokonce i ti ekonomové, kteří nemůžou být označení jako nějaký sluníčkáři, říkají, že naopak bychom potřebovali, aby sem přišli nějací lidé z nějakých těch prostě jiných zemí…“ (Halík, 03:25)
- Mluvčí se sice odkazuje na ekonomy, ale neuvádí na které, což je jeho rétorickou povinností. Bylo by třeba zmínit alespoň jedno jméno.
„Protože [uprchlíci] tady už jsou a není možné je zahnat do moře nebo vystřelit na Měsíc. Je potřeba se domluvit, jak se o [uprchlíky] postaráme“ (Halík, 04:14)
- Z postoje mluvčího vyplývá, že existují dvě alternativy – jedna absurdní a morálně neschůdná, totiž že uprchlíky můžeme vystřelit na Měsíc nebo zahnat do moře, nebo se o ně postarat. Možností však přinejmenším teoreticky může existovat daleko více. Bylo by nasnadě je rozebrat.
„Kdybych tady seděl s nějakým naivním sluníčkářem a vítačem, já jsem samozřejmě nikoho takového nepoznal, to je svým způsobem fikce.“ (Halík, 12:00)
- Tento faul je zvláštním způsobem reverzí Důkazu anekdotou. Mluvčí naznačuje, že protože on nepotkal určitý druh člověka, je tento druh člověka fikcí.
- Halík vlastně argumentuje proti určitému lidovému Slaměnému panákovi. I v případě, že ale argumentuje proti absurdnímu tvrzení (popřípadě absurdnímu vykreslení určitého stanoviska) je potřeba ho vyvrátit věcně.