Mluvčí bez jakéhokoli dalšího vysvětlení tvrdí, že samotná statistika potvrzuje, či vyvrací nějaké tvrzení.
Alternativa je situace, kdy mluvčí sice statistiku předloží, ale vůbec neuvede, co a proč z ní vyplývá.
Bez vysvětlení a teoretického vysvětlení jsou totiž samotná data jen bezvýznamnými čísly.
Jde totiž o to, že kdyby k vysvětlení všech jevů stačila samotná data, tak by neexistovali vědci, existovali by pouze sběratelé dat a statistici. Podstatou vědeckého bádání je vytváření hypotéz, tedy domněnek, které se posléze zpětně ověřují, a to jak na úrovni teoretické, tak za pomocí dat. Ke zpracování dat slouží právě statistika.
Tato tvrzení nijak nesnižují význam dat k dokazování faktických argumentů. Tvrdíme pouze, že když je statistika v rámci diskuze nutnou podmínkou k doloženému tvrzení, není jedinou podmínkou – tou druhou je právě její interpretace.
Jinými slovy – statistika nic nepotvrzuje ani nevyvrací. To dělá argument, který ji interpretuje, a který na ní tím pádem stojí a padá.
Podstatou faktického argumentu je tudíž interpretace statistiky, kterou v dané situaci předkládáme. Statistika je tedy nutnou, nikoli však dostatečnou podmínkou pro to, abychom předložili faktický argument, protože abychom statistiku ověřitelně interpretovali, musíme ji předložit, ale bez interpretace je statistika bezvýznamná.
Příklady
„U černého Američana je pětkrát větší pravděpodobnost, že je ve vězení než u bílého Američana. To znamená, že černoši mají vrozené tendence ke kriminalitě.“
Interpretace statistiky zcela chybí a mluvčí ignoruje například variantu, že zvýšená kriminalita je dána socioekonomickými faktory nebo třeba rasovou diskriminací policistů či soudců.
Projekt Bez faulu nemá za úkol posuzovat či řešit rasové či diskriminační problémy. Vysvětluje pouze nesprávnou práci se statistikou a daty.
„Existuje zhruba 30% rozdíl mezi platem žen a platem mužů v České republice. To znamená, že v České republice jsou ženy platově diskriminovány.“
Opět úplně chybí interpretace statistiky a je prezentován závěr, jako kdyby statistika sama o sobě tento závěr dokazovala. Existuje celá řada potenciálních důvodů, proč by mohl být průměrný plat žen v České republice nižší. Jeden z nich je platová diskriminace – to nelze na základě toho průměru vyloučit.
Úplně stejným způsobem ale nelze vyloučit možnost, že muži mají tendence k riskantnějšímu chování a mají tím pádem více outlierů (což je základní slabina průměru jako popisné hodnoty), nebo že mají ženy menší tendenci se uplatňovat v lépe placených oborech, nebo že se častěji cítí méně dobře ve vedoucích pozicích, nebo z celé řady jiných důvodů. Možná je samozřejmě také celá řada různých faktorů – tyto je však potřeba prozkoumat a kriticky ohodnotit jejich významnost.
Z tohoto důvodu je toto tvrzení zároveň dalším statistickým faulem:
