Podvědomé ovlivnění rozhodnutí na základě předchozích informací.
V různých situacích se v lidském mozku zapínají různá schémata a premisy, které mozek zná z minulých zkušeností a přijatých informací. Podle některých zjištění může jít i o symbolické vztahy – během studie univerzity v Yale dostala část účastníků do rukou hrnky s teplým čajem a část se studeným; hodnotili pak osobu, která jim hrnky podala. Skupina se studenými hrnky převážně hodnotila osobu jako chladnou a nepřístupnou, zatímco skupina s teplým hrnkem hodnotila osobu jako vlídnou a přátelskou.
Využití tohoto zkreslení v praxi je velice rozšířenou manipulativní technikou. Je založena na podvědomém zpracování informací, které následně nadále podvědomě ovlivňují rozhodnutí v různých souvisejících situacích.
Jak může zkreslit informace
Priming typicky zkresluje vnímání informací například pomocí ilustračních fotografií u zpravodajských (nebo i jiných) článků. Když například vyjde zpráva o potyčce mezi několika mladíky, tak ilustrační fotka několika výrostků s kapucemi na hlavě focená za tmy značně ovlivní vnímání této informace, než kdyby byla využita fotka během dne s vysokoškoláky postávajícími na ulici. Obdobným způsobem může být toto zkreslení využito k vyznění zprávy o menšinách, kontroverzních tématech, politických diskuzích (naštvaný politik vs usmívající se politik) apod.
Příklady
Obchodní řetězce využívají tohoto zkreslení známou strategií, kdy všechno čerstvé je umístěno u vchodu do obchodu, čímž se vyvolává dojem, že obchod obsahuje více čerstvého zboží. Dnes tuto praktiku využívají víceméně všechny řetězce, takže může jen těžko podvědomě ovlivnit rozhodnutí, do kterého obchodu jít nakupovat. Jedná se ale o typický příklad.
Priming může aktivovat dokonce i kognitivní procesy. Příkladem může být tučné písmo na stránkách webů, které vytváří pocit důležitosti a je v záplavě textu snadněji zaznamenáno lidským okem.
