Mluvčí pokládá oponentovi otázku, která již obsahuje určitý předpoklad (například viny).
Na sloučenou otázku nelze odpovědět bez toho, aniž by se oponent odpovědí neprovinil (viz příklady).
Samotný předpoklad obsažený v otázce z ní nedělá faul. O faul se jedná až v momentě, kdy se otázka snaží podsunout nějaký z předpokladů, se kterými oponent nesouhlasí a zažene ho tak do bezvýchodné situace, kdy jediná možnost je opuštění diskuze. Tento faul tedy v podstatě ani není otázkou, je to manipulativní vsuvka, která se za otázku pouze vydává, a jejím jediným účelem je podsunutí něčeho svému oponentovi nebo publiku.
Jedná se o příbuzného faulu Falešné dilema, jehož podstatou je vytvoření omezeného výběru možností, které často zahánějí oponenta do bezvýchodné situace. Falešné dilema je specifické tím, že vždy nabízí jen dvě často extrémní možnosti a alternativy úmyslně zamlčuje.
Logický model
Téma diskuze má řešení A-Z.
Mluvčí pokládá otázku O.
Jakákoliv odpověď na otázku O vyústí v X.
Příklady
„Přestal jste už bít svoji ženu?“
- Mluvčí pokládá otázku tak, že jakákoliv odpověď naznačí, že oponent bil, nebo stále ještě bije svoji ženu.
- Obě odpovědi ano i ne oponenta implikují.
- Předpoklad, že oponent bije svoji ženu, je tedy součástí otázky.
„Před 30 lety pomohla STB aktivně a výrazně změnit směr vývoje Československa. Kdy použijí “Letňané” stejné metody a ve spolupráci s nejmenovaným zahraničním “filantropem” a importovanými profesionálními “barevnými revolucionáři” vyrobí vlastního Šmída?“ (Lubomír Volný, 2019)
- V tomto konkrétním případě, kdy se autor příspěvku ptá „kdy“ se má nějaká konkrétní věc stát, prakticky vylučuje možnost, že se nestane vůbec a jakékoliv další variace argumentu. Diskuzi tak manipulativním způsobem posílá jedním konkrétním směrem, který si sám vybral a takříkajíc podsunul právě v této Sloučené otázce.
- Na tuto otázku vlastně nejde odpovědět jinak než souhlasem s tím, že se zmíněná hypotetická událost stane. Možnost je pouze „kdy“.
