Mluvčí uvádí, že oponent nemá pravdu, protože se dopustil argumentačního faulu.
Teorie faulů je založena na tom, že i pravdivé stanovisko lze argumentovat pomocí neplatných premis nebo jinak špatně. Tedy fakt, že se někdo dopustil argumentačního faulu neznamená, že stanovisko, postup nebo tvrzení, které se snaží obhájit, je automaticky špatné. Naopak toto tvrdit znamená dopustit se tohoto faulu.
Jedná se tedy o reakci na faul a chybné vyvození na základě faulu prvotního. Pokud někdo v diskuzi fauluje, na faul je potřeba upozornit a mluvčího požádat, aby své argumenty vytvářel čestně a fakticky. Nelze ale vyvodit, že na základě svého faulování zastává nepravdivé, chybné či jinak špatné postoje. Lze vlastně říct, že jen neumí diskutovat.
Faktický kontext hraje v argumentačních faulech určitou roli, ale nedefinuje, zda se jedná o faul, či ne. Pravdivost výroku ověřuje tzv. factchecking, v České republice zastoupen například serverem Demagog.cz.
Logický model
Mluvčí obhajuje problém X.
Mluvčí se dopustí faulu,
Problém X je tedy špatně
Příklady
Diskutující 1: „Země je kulatá. Každý, kdo si myslí, že je placatá, je hlupák.“
Diskutující 2: „Dopustil ses argumentačního faulu Ad hominem, takže země je placatá.“
- Jak je na tomto příkladu ilustrováno, i pravdivé stanovisko lze obhajovat špatně.
- Autor faulu musí své stanovisko obhájit a argumentovat čestně, o tom není pochyb. Jeho oponent, ale musí vyvozovat platné závěry také.
