Mluvčí uvádí dva argumenty, které si vzájemně odporují.
Pokud jsou tyto dva argumenty podrobeny hlubší kontrole, tak se vzájemně vyvrátí. Občas je tento faul využíván při tvorbě komedie a v podstatě nevyžaduje příliš vysvětlování.
O faul se nejedná, pokud oponent není schopen vysvětlit, proč se jedná o rozpor nebo pokud mluvčí tuto inkonzistenci vyvrátí.
Jedním z nejznámějších vnitřních rozporů je Sókratův neautentický citát „Vím, že nic nevím” nebo věta „Výjimka potvrzuje pravidlo“. Vnitřní rozpor spočívá v tom, že výrok uvádí dvě skutečnosti, které si vzájemně odporují. V tomto konkrétním případě jde o to, že pokud absenci pravidla použijeme jako důkaz pro jeho existenci, tak porušíme důkazní břemeno a tento argument bude neplatný. To je možné ilsutrovat na následující výměně:
A: Policejní radary vůbec nijak nepomáhají snižovat počet nehod. Je to jen šikana řidičů!
B: Po instalaci fotoradaru v této zatáčce klesla nehodovost o 20%.
A: To je výjimka, která potvrzuje pravidlo.
Jak ilustruje příklad, není možné dokázat existenci něčeho tím, že to v ad hoc případě zrovna neexistuje. Jedná se velice manipulativní deformaci systému dokazování. Věta „Výjimka potvrzuje pravidlo“ je ve skutečnosti dezinterpretace jiného tvrzení. Více o této větě se můžete dočíst zde.
Logický model
X vyvrací Y,
Mluvčí uvádí, že X a Y je oboje pravda.
Příklady
„Nic jsem neplatil a ta částka taky nesouhlasí.“
- Mluvčí uvádí informaci, která ho implikuje, ale trvá na své nevinně.
- Autorem tohoto výroku je bývalý fotbalista Tomáš Ujfaluši. Výrok bývá často uváděn bez patřičného kontextu, v němž fotbalistu nijak neimplikuje. Pro ilustraci tohoto faulu je ale tato zlidovělá verze ideálním příkladem.
„Nikdo už tam nechodí, protože je tam pořád plno.“
- Mluvčí uvádí dva argumenty, které se vyvrací.
- Pokud tam nikdo nechodí, tak tam nemůže být plno.
